230 tisíc měsíčně poslancům by zabránilo korupci

Praha – Zaslouží si poslanci 230 tisíc hrubého měsíčně? Šéf sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek z ODS si myslí, že ano. Poslanci by pak podle něj měli průhledné platy a nemuselo by se sledovat, kde mají kanceláře nebo zda pro ně za peníze daňových poplatníků nepracují jako asistenti rodinní příslušníci. Píše o tom server Novinky.cz.

Budou poslanci hospodařit sami?

Pavel Suchánek:

„Jsem pro, aby se vypracoval nový zákon o platech ústavních činitelů, soudců i žalobců tak, aby byl dlouhodobý a velmi jednoduchý.“

Nahrávám video

Vše nechte na nás, vzkazuje občanům České republiky Suchánek. Plánuje, že by zákonodárci dostali jednu sumu, ze které by si platili vše. Tak vysoký plat by tedy hradil i asistenty, kanceláře a pronájem vybavení v nich, kancelářský materiál, expertizy, telefony a ubytování v Praze.

O velkou změnu by však nešlo. V současnosti totiž náklady na jednoho zákonodárce včetně základního platu činí zhruba 220 tisíc korun měsíčně. Jenže řada částek se nevyplácí na ruku s platem a s náhradami za dopravu a reprezentaci, ale jdou na účet například ubytovatelům. Jenže tím, že s penězi poslanci nehospodaří sami, dochází k utrácení peněz za zvláštní položky. Příkladem mohou být částky na takzvané expertné ve výši až 14 300 korun měsíčně. Vykazuje se tak činnost příbuzných či známých.

Poslanci si loni škrtli 20 tisíc, teď hledají způsob, jak si je vrátit

Koncem loňského roku si poslanci své příjmy seškrtali hned na několika frontách. Stejně jako v případě soudců a dalších ústavních činitelů klesl jejich základní plat o pět procent. Tím pádem se snížily i náhrady, které členové sněmovny dostávají na stravu, reprezentaci a dopravu. Jejich výše je totiž z platu přímo odvozena. Náhrady navíc nově podléhají dani z příjmu a započítávají se do superhrubé mzdy, tudíž poslancům vzrostly odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tyto úpravy připravily poslance o 18 až 25 tisíc měsíčně, právě jim a senátorům tím klesly mzdy nejvíce ze všech státních zaměstnanců.

Nejnižší měsíční hrubý plat poslance a senátora činí 84 900 korun včetně náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Nejvyšší příjem mají šéfové výborů a klubů. A pokud je takový zákonodárce z oblasti nejvzdálenější od Prahy, dosahuje 118 100 korun. Ještě lépe jsou na tom předsedové a místopředsedové parlamentních komor a členové vlády. I ti šli ale s příjmy dolů, stejně jako prezident, kterému vůbec poprvé začal stát také danit jeho náhrady.

Nebudou se poslanci bát reakce voličů?

Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka:

„Není to priorita sociální demokracie, koalice o tom s námi nejedná, proto bych doporučil našim poslancům, aby se o tomto tématu intenzivně poradili s voliči. Myslím, že názor voličů je poměrně jednoznačný.“

O svém „zchudnutí“ většina poslanců veřejně mluvit nechce, už se ale uvažuje o tom, že by pro prosazení vyšších platů mohli poslanci využít novelu zákona o platech žalobců, která míří z vlády do sněmovny. Podle Suchánka je ale třeba vytvořit zcela nový zákon. O nárůstu platů se v Parlamentu mluvilo už v minulosti. Politici ale k takovému kroku nikdy nenašli odvahu. S tímto nápadem přišel dříve šéf mandátového a imunitního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Ten se nebál veřejně říkat, že by politici neměli být populisté a za své platy by se neměli stydět. Mnozí kolegové na něj proto nyní spoléhají. „Pokud by to ve sněmovně neprošlo, navrhneme to v Senátu,“ prohlásil. Kubera prý nepředpokládá, že by se horní komora s převahou oranžových bála sáhnout k takovému kroku. „Nadávají všichni,“ poznamenal senátor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 2 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 3 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 5 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za výrobu drog čeká 21 lidí soud. Z ciziny měli dovézt metráky léků a chemie

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.
před 7 hhodinami
Načítání...