Znojmo začne od podzimu prodávat městské byty nájemníkům

Znojmo - Znojemská radnice začne od podzimu postupně prodávat městské byty současným nájemníkům za 40 procent tržní ceny. Celkem lidem nabídne 2056 bytů. Chce je prodat do roku 2018. Plány na prodej bytů budily v minulosti rozpaky. Radnice za ně měla původně zaplatit 80 milionů korun, nakonec ale bude částka nižší.

„Při prodeji zohledníme skutečnost, že bytové jednotky, které budeme prodávat, nejsou právně volné. Jejich prodej se uskuteční s takzvaným váznoucím nájemním vztahem,“ vysvětlil starosta města Vlastimil Gabrhel. Znalci nejprve vypracují znalecké posudky. Podle nich město určí cenu, za kterou byty prodá. Neměla by však přesáhnout 40 procent tržní ceny bytů.

V minulém týdnu město vybralo společnost, která bude prodej bytů organizovat. Společnost Murom po zpracování znaleckých posudků pošle nájemníkům nabídky na prodej, nájemníci budou mít šest měsíců na rozhodnutí, zda smlouvu o prodeji podepíší, či nikoliv. 

V současné době město se společností Murom domlouvá podmínky spolupráce a další podrobnosti. Nájemníkům potom radnice předá instrukce, jak by měli při koupi bytu postupovat, kdo může do bytu vstoupit a ocenit jej a jak bude označen.

Znojmo prodá polovinu bytů
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Prodej bytů se stal politickým tématem

Původně měly služby za zorganizování prodeje dosáhnout částky 80 milionů korun. Po odstoupení bývalého starosty Zbyňka Kaššaie (ČSSD) se spekulovalo, že předražená cena byla jedním z důvodů jeho rezignace. Nová rada v čele s Vlastimilem Gabrhelem (ČSSD) vybrala novou firmu, která se má o administrativní záležitosti prodeje postarat. Cena za tyto služby se rázem snížila na 20 milionů.

Tomáš Menčík, finanční analytik společnosti Cyrrus:
„Při prodeji bytu je třeba zaplatit za právní služby, tedy sepsání smlouvy, výpisy z katastru či úschovu peněz, a dále za zápis do katastru nemovitostí. Cena těchto služeb nepřesáhne u běžné právní kanceláře 10 tisíc korun. Tato varianta by u dvou tisíc bytů s průměrnou cenou 1,2 milionu korun vyšla na 20 milionů korun. Prodej bytového fondu o dvou tisících bytech je natolik velkou transakcí, že by mělo být vyhlášeno výběrové řízení na zajištění všech služeb spojených s prodejem. Předpokládám, že v konkurenci několika právních či realitních kanceláří by se cena neměla výrazně odlišit od částky 20 milionů korun, spíše by měla být nižší.“

Základem pro výpočet kupní ceny bude odhadní cena bytu vynásobená koeficienty zohledňujícími několik faktorů – kvalitu bytu, obsazenost, počet bytů v domě a investici do domů a bytů ze strany vlastníka v posledních pěti letech. Byty si budou moci koupit přednostně jejich nájemníci, v další fázi pak příbuzní nájemníků, respektive jejich partneři, teprve až pak další zájemci.

V uplynulých letech byla průměrná celková hodnota koeficientu při prodeji městských bytů přibližně 0,35. Nájemníci tedy byty kupovali zhruba za třetinu odhadní ceny. V průměru se tak jeden byt prodal ve Znojmě za 268.000 korun. 

Obecní byty na jihu Moravy

Počet nájemních bytů v přepočtu na obyvatele na jihu Moravy kolísá. Zatímco v městské části Brno-Černovice vychází jeden obecní byt na šest obyvatel, v případě Blanska je to 35 lidí. Ve Znojmě před prodejem zmiňovaných bytů připadá na jeden obecní byt 9 lidí.

Město /městská část        počet obecních bytů
(počet obyvatel)

Brno - střed (90 000)                    7 000
Brno - Královo Pole (27 000)           2 295
Brno - Černovice (7 600)                1 300
Brno - Líšeň (26 000)                     2 232
Brno - Kohoutovice (13 000)           1 991
Brno - Bystrc (25 000)                   2 075
Brno - sever (47 000)                    6 500
Břeclav (24 000)                             223
Hodonín (25 464)                            526 + 81 bytů zvláštního určení
Vyškov (22 000)                             524 (175 město spoluvlastní)
Blansko (21 000)                             590
Znojmo (35 000)                              3 893

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...