Brno/Olomouc – Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zastaví trestní stíhání tří exposlanců za ODS. V Otázkách Václava Moravce to uvedl olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan s tím, že považuje za stoprocentně jisté, že NSZ vyhoví stížnosti jejich advokátů, kteří stíhání napadli. Tzv. rebely z ODS Ivana Fuksu, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra vyňal tento týden z pravomoci policie a žalobců Nejvyšší soud.
„Považuji za stoprocentně jisté, že nejvyšší státní zastupitelství – vzhledem ke stížnosti exposlanců a s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu - usnesení o zahájení trestního stíhání zruší,“ konstatoval v Otázkách Václava Moravce šéf olomouckých žalobců Ištvan. „Popis skutku tak, jak je uveden v usnesení Nejvyššího soudu, brání trestnímu stíhání a nejvyšší státní zastupitelství nemá jak postupovat jinak,“ dodal.
Státní zástupci se nyní budou snažit vejít do mezí, které svými výroky stanovil Nejvyšší soud, a pokračovat ve stíhání. „Pokud se nebudeme schopni vměstnat do těchto mezí, tak to trestní stíhání skončí,“ řekl Ištvan. „Podle mne těžko může učinit něco jiného,“ poznamenal k očekávanému postupu NSZ Ištvan.
Vztahuje se imunita i na dohody v kanceláři?
Fuksa, Šnajdr i Tluchoř byli v úterý propuštěni z vazby. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplynulo, že za výkon poslaneckého mandátu, který chrání imunita, je třeba považovat i různé politické dohody, kompromisy či politická rozhodnutí. „Své výroky a své jednání prováděli na půdě Poslanecké sněmovny jako poslanci. Jednání poslanců na půdě Poslanecké sněmovny chrání imunita, a jsou tedy z trestního řízení vyjmuti,“ uvedl již dříve mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Zásadní pro další postup tak podle Ištvana nebude, zda se jednání bývalých poslanců odehrávalo ve sněmovně či mimo ni, ale to, co přesně NS považuje za jednání kryté imunitou a jestli bude setrvávat na stanovisku, že v podstatě jakékoliv domluvy poslanců v jejich kancelářích v Poslanecké sněmovně jsou projevem, na který se vztahuje ta nestíhatelnost.
Žalobci nyní budou zjišťovat rozsah poslanecké imunity a to, zda chrání i činy související s mandátem, které se staly mimo parlamentní půdu. Jednání, kvůli němuž policie stíhá trojici exposlanců, se totiž mělo zčásti odehrát mimo sněmovnu.
PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ: Skupinu rebelů v občanské demokracii tvořili Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř; loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.
Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu.
