Základní informace o Národním odporu


12. 6. 2009Aktualizováno12. 6. 2009|Zdroj: ČT24

Přehled základních informací o neonacistickém hnutí Národní odpor:

  • Národní odpor (NO) navázal na činnost pražské pobočky mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour. Aktivity Blood and Honour v Česku byly ochromeny po masivním policejním zákroku na Plzeňsku v roce 1999.
  • Za první akci NO bývá považována demonstrace asi 50 osob v Praze 20. září 1998 proti vysílání Rádia Svobodná Evropa do Iráku a Íránu.
  • NO není hierarchicky tvořenou organizací, ale v jeho rámci vznikají v jednotlivých regionech samostatné buňky. Nejaktivnější pobočky jsou v Praze a na Vysočině.
  • Hnutí je založeno na nadřazenosti bílé rasy a antisemitismu, hlásí se k ideologii nacionálního socialismu a používané symboly a kombinace barev odkazují k hitlerovskému Německu. Kolem NO se pohybují pachatelé rasově motivovaných trestných činů.
  • V první fázi existence NO patřil mezi vůdčí osobnosti hnutí Filip Vávra, který se po několikaleté odmlce v posledním období začal opět výrazně angažovat a stál například za nedávnou návštěvou bývalého vůdce rasistického hnutí Ku Klux Klan Davida Duka v Česku.
  • Před volbami v roce 2002 se Národní odpor podílel na vzniku Pravé alternativy, která měla politicky zastřešit část ultrapravicové scény. Strana však po vnitřních sporech ještě před volbami zanikla.
  • Na demonstraci Národního odporu 1. května 2006 se odehrál incident mezi policií a dnešní poslankyní za Stranu zelených Kateřinou Jacques, která proti akci NO protestovala.
  • 1. května 2007 organizoval NO pochod centrem Brna, který však byl radnicí zakázán a policie následně asi 500 účastníků rozehnala. Letos v březnu byli organizátoři demonstrace pravomocně odsouzeni za propagaci nacismu k trestům od dvou let do 15 měsíců vězení.
  • Stoupenci NO se účastnili také loni v říjnu nepovoleného shromáždění extremistů v Litvínově, které vyústilo ve střety s policisty.
  • Podle policie se NO aktivně podílí na činnosti Dělnické strany, která v nedávných volbách do Evropského parlamentu dostala 1,07 procenta hlasů a kterou se letos vláda Mirka Topolánka (ODS) neúspěšně pokoušela rozpustit. V loňských krajských volbách například na kandidátce Dělnické strany figuroval Erik Sedláček, spojovaný s NO. Sedláček byl loni v září nepravomocně odsouzen k tříletému vězení za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka. Letos v dubnu jej však odvolací soud osvobodil, ale jen kvůli pochybení policie při shromažďování důkazů. Dělnická mládež, mládežnická odnož Dělnické strany, si letos u ministerstva kultury zaregistrovala název Národní odpor pro své chystané noviny.