Olomouc - Školy musí stále častěji rušit lyžařské pobyty. Není o ně zájem, hlavně kvůli penězům. Vyplývá to i ze statistik ministerstva školství. Za posledních osm let klesl počet účastníků o jednu pětinu. Podle učitelů se navíc dětem na zimní hory v mnoha případech prostě nechce.
Spojování tříd i celých škol, aby se dal dohromady alespoň jeden lyžařský turnus, je každoroční praxe v českých školách. Na Základní škole Gorkého v Olomouci letos na kurz děti vůbec nejely. „Je to rok od roku horší. Jsme malá škola, takže pro nás je poměrně složité vybrat dvacet žáků, kteří by chtěli a mohli jet,“ uvedl tělocvikář Základní školy Maxima Gorkého Jiří Marvan.
Řadu rodičů odrazuje hlavně cena zimní výbavy. Lyžařský set se totiž může vyšplhat do několika tisíc korun. „Jsou potřeba lyže a lyžařská obuv, lyžařské hole, všechny školy zavedly i povinnou helmu. S tímto kompletem se dá vejít do jedenácti tisíc korun,“ vypočítává prodavač lyží Marek Čech. Půjčit vybavení na týden se dá asi za tisíc korun.
Když rodiče započtou zhruba dva a půl tisíce za samotný pobyt, tisíc korun kapesného a kolem pěti tisíců za teplé oblečení na hory, vyšplhá se účet do astronomických výšin. Právě kvůli penězům nemohl na lyže odjet třeba středoškolák Josef Faltýnek. „Chtěl jsem na lyžák jet, ale mám mladšího bratra, kterého kurz čeká teď. Asi z finančních důvodů rodiče dali přednost jemu,“ říká student Faltýnek.
Všechna děti o účast na zimním kurzu nestojí. Některým se nechce do zimy ani na kopec. Učitelé se proto snaží lyžařské kurzy zatraktivnit. „Naše děti si mohly kromě lyžování vyzkoušet i snowkitting, sněžnice, střelbu z airsoftových zbraní,“ říká tělocvikářka Střední školy technické a obchodní Martina Roupcová.
Podle statistiky ministerstva školství je to marný boj, čísla nezadržitelně klesají. V roce 2005 odjelo na výcvik skoro sto padesát tisíc školáků, letos jich už bylo o třicet tisíc méně.
