Brno - Vystěhovávání Němců z Brna začalo dne 30. května 1945 ve večerních hodinách. Do rána 31. května bylo z města vystěhováno dvacet tisíc německých obyvatel. Toto odsunutí bývá někdy nazýváno jako Brněnský pochod smrti. Interpretace tohoto pochodu se však velmi liší. Sudetoněmecká strana udává vyšší čísla obětí i vysídlenců než české zdroje. Vysídlení německých obyvatel z Brna se tak díky rozporům obou stran stalo jednou z nejkontroverznějších akcí konce války.
V Brně žilo před koncem války asi 58 tisíc Němců. Po ústupu německých vojsk jich více jak 60 procent odešlo a po válce zde žilo asi 25 tisíc německých obyvatel. Bydleli převážně v domech a bytech po Židech. Kvůli nedostatku bytů se začaly ozývat hlasy požadující odchod Němců z města.
Již 24. května proběhla schůze Národního výboru města Brna, kde se situace projednávala. O pět dnů později, 29. května, byla předložena petice, která navrhovala vysídlení Němců na venkov. Stejného dne rada Zemského národního výboru přijala výnos č. 78/1945, kterým nařídila vysídlení a odsun přesně vymezené části Němců.
Odsun se týkal mužů ve věku pod 14 a nad 60 let a žen a dětí. Ostatní muži odstraňovali následky války.
Protože se názory na proběhlou situaci celá desetiletí velmi lišily, v roce 1996 proběhlo policejní vyšetřování. To konstatovalo, že při „pochodu" zemřeli tři lidé. V táboře pak zemřelo 457 lidí především kvůli vyčerpání a na následky úplavice a infekce. Důkazy nepotvrdily, že by některý z odsunutých zemřel násilou smrtí.
