Wilhelm Conrad Röntgen objevil paprsky X

Würzburg - Svůj nejvýznamnější objev zaznamenal fenomenální německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen 8. listopadu 1895. Při pokusech s katodovými paprsky objevil nový druh záření, které pojmenoval paprsky X. Měly několik pozoruhodných vlastností: působily na fotografické desky, ionizovaly vzduch, pronikaly různými materiály, dokonce i lidským tělem. Záhy se začaly využívat ve vědeckém výzkumu, technice a lékařství. Za objev těchto paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými, získal v roce 1901 jako vůbec první vědec Nobelovu cenu za fyziku.

Podobně jako řada jiných fyziků zkoumal německý vědec Wilhelm Conrad Röntgen v 90. letech 19. století záření katodové trubice. Náhoda fyzikovi pomohla k objevu, který úplně změnil diagnózu i léčbu nemocí. Röntgen, který nepatřil k úzce zaměřeným vědcům, v roce 1895působil na univerzitě ve Würzburgu a studoval katodové paprsky - světlo, které vychází z jedné ze dvou elektrod uzavřených ve vakuu ve skleněné trubici a napojených na vysoké napětí.

Večer 8. listopadu 1895 zatemnil laboratoř a katodovou trubici zabalil do černého papíru, aby z ní neunikl ani paprsek světla. Když zapnul proud, na pracovním stole se rozsvítil nazelenalý obláček. Světélkovalo malé stínítko z lepenky pokryté solí barya. Bylo zřejmé, že z trubice kromě katodového záření vycházelo ještě záření zcela jiného druhu. Neviditelné paprsky, které procházely černým papírem a dopadaly na stínítko.

Pak Röntgen zjistil, že paprsky procházejí i jinými materiály kromě olova. Paprsky, schopné „fotografovat kosti v těle“, Röntgen pojmenoval prostě X, neboť netušil, jak vlastně vznikají, i když správně předpokládal, že by to mohl být určitý druh záření podobný světlu s mnohem kratší vlnovou délkou.   

A to ještě nikdo nevěděl, že určitým druhem rentgenového záření lze ničit zhoubné nádory a léčit nemoci. Desetiletí trvalo, než bylo možné za pomoci kontrastních látek precizněji zobrazovat lidské orgány. Rentgen také umí odhalit skryté vady materiálů. Prozařováním olejových obrazů se zjišťují detaily jejich konstrukce, způsob nanášení barvy, a tak ověřuje pravost. Rentgenem se prosvěcují mumie, dinosauří vejce či podezřelé zásilky a zavazadla. Rentgenová astronomie umožňuje rozpoznat vzdálené hvězdy a sledovat časově nejvzdálenější období vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...