Brno - Ke společnému stolu dnes zasedli zástupci brněnské Wannieck Gallery a společnosti Jižní centrum, která výstavní prostory vlastní. Hledali smírné řešení, aby se moderní galerie nemusela 10. března vystěhovat. Do problémů se brněnská umělecká instituce dostala poté, co opakovaně neplatila Jižnímu centru nájemné. Ačkoliv se dnes zástupci stran dohodli na tom, že Wannieck Gallery zůstane v prostorách bývalé strojírny do konce března, výpověď pro ni platí dál.
„Dohodli jsme se na tom, že budeme společně hledat řešení,“ popisuje neurčité závěry dnešní schůzky zástupce provozovatele galerie Miroslav Lekeš. Milovníci moderního umění očekávali od dnešního jednání možnost uzavření smlouvy alespoň na dobu určitou, která by zajistila další fungování galerie. Lekeš podal návrh na novou smlouvu, o níž bude Jižní centrum jednat na nejbližším zasedání představenstva, tedy na konci března. „V této chvíli prostě musíme čekat,“ konstatuje umělecký ředitel Wannieck Gallery Richard Adam.
Obě strany se dohodly, že do té doby nedojde k žádnému násilnému vystěhování galerie. Do konce března tak nejsou ohrožené ani předem plánované akce a koncerty. Provoz Wannieck Gallery tedy zatím pokračuje. „Veškeré aktivity, které jsou nasmlouvány v rámci března, budou zachovány,“ slibuje Lekeš.
Až za měsíc se vedení společnosti Jižní centrum definitivně rozhodne, zda s galerií uzavře novou nájemní smlouvu. Pokud by smlouva mezi oběma institucemi skutečně vznikla, požaduje Jižní centrum záruky, že opět nedojde ke zpoždění plateb galerie. Zástupce provozovatele Lekeš dnes vyjádřil ochotu složit finanční kauci. „Situace, která nastala, nás mrzí a ponaučila nás do budoucna, že nemáme brát na lehkou váhu pozdní platby,“ omluvně připouští Lekeš.
Iniciativa Nerušte Wannieck Gallery
Na internetu se zformovala iniciativa Nerušte Wannieck Gallery. Pod tuto výzvu se podepsala i řada známých umělců, například sochařka Erika Bornová. Podpořit iniciativu můžete na jejich stránkách. Doposud petici podepsalo více než 1 500 lidí.
Wannieck Gallery je nedomyslitelně spjatá s bývalou strojírnou, podle zástupců galerie tak nepřichází v úvahu její přesun do jiného objektu nebo města. „Konec Wannieck Gallery si nedokážeme vůbec představit. Pokud bychom se měli vystěhovat, tak Wannieck Gallery skončí, ale nechceme si to připustit,“ říká Lekeš. Opožděné platby za nájem prý nebyly znamením nedostatku financí. Galerie upřednostňovala úhradu nákladů na výstavy spíše než na nájemné. Peníze na další provoz prý galerie má a nemusí hledat žádné nové finanční zdroje.
Roční rozpočet Wannieck Gallery se pohybuje okolo šesti milionů korun. Příjmy činí asi dva a půl milionu. Zbytek provozu se zaplatí díky donátorům. Jestliže vypíše Jižní centrum výběrové řízení, je vedení Wannieck Gallery rozhodnuto se do něj opět přihlásit. A pokud by v něm neuspělo, bude se snažit alespoň s budoucím nájemníkem domluvit na zachování Wannieck Gallery.
Wannieck Gallery fandí i vedení pražského DOXu
Solidaritu brněnské galerii vyjádřilo i známé pražské art centrum DOX, které se také věnuje modernímu a současnému umění a sídlí ve zmodernizovaných prostorách bývalé továrny.
„Svědčí to o otřesném sebevědomí města Brna, které může takovým způsobem přistupovat ke kulturní instituci, jež nemá obdoby,“ myslí si ředitel pražské galerie DOX Leoš Válka. Stopadesátitisícové měsíční nájemné vnímá jako běžné tržní nájemné. Většina evropských měst ale svým neziskovým galeriím nabízí spíše symbolické nájemní částky.
„Město by se mělo podílet na financování takové galerie. To je standardní praxe v civilizovaných zemích,“ podotýká k podoře umění na západě Válka. Ve svém srovnání pražského a brněnského přístupu jde však ještě dál: „Ve srovnání s Brnem, co jsem teď slyšel, mám dojem, že tady jsme ještě v civilizaci, kdežto tam už jsme v močálech,“ uzavírá svůj názor Válka.
