Výstava v Boskovicích - Milovat dobro a odporovat zlu

Jindy ztichlá arkádová chodba Muzea Boskovicka ožila ve čtvrtek 14. listopadu vernisáží nové výstavy Milovat dobro a odporovat zlu. Ta se koná při příležitosti 125. výročí narození kardinála Josefa Berana. Výstava bude v arkádové chodbě otevřena do 30. listopadu 2013.

Návštěvníky přivítala ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. Uvedla pracovnici Ústavu pro studium totalitních režimů a současně autorku výstavy Stanislavu Vodičkovou, Dis. Též místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou: „Paní Vítková je iniciátorkou dnešní výstavy, díky jejímu zájmu ji můžeme u nás zhlédnout.“

Z vernisáže výstavy v Boskovicích
Zdroj: ČT24/Luboš Sušil

Malou slavnost zahájily dvě hudební skladby v podání Mgr. Tomáše Pléhy a jeho souboru Flaute při Střední pedagogické škole Boskovice.

Pak se ujala slova místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Zavzpomínala na zlo fašistického a komunistického totalitního režimu, potlačování demokracie. Zmínila zářiovou výstavu o páteru Janu Bulovi (*1920 †1952) a Václavu Drbolovi (*1912 †1951) v chrámu Svatého Jakuba Staršího, kteří byli tehdejším režimem tvrdě potrestáni. „Tato současná výstava hovoří o kardinálu Josefu Beranovi (*1888 †1969). O výstavě jsem se dozvěděla v Římě. V poutním domě Velehrad je prezentace italská. Díky fotografiím kardinála Tomáše Špidlíka SJ (*1919 †2010) jsem se seznámila se zde přítomnou paní Vodičkovou a expozici s ní dohodla.“

Z vernisáže výstavy v Boskovicích
Zdroj: ČT24/Luboš Sušil

Stanislava Vodičková, Dis. pohovořila o významu kardinála Josefa Berana pro katolickou církev a naše moderní dějiny. Studoval v Římě, staral se o nuzné v Praze, byl kaplanem v Domově pro chudé dívky. Byl profesorem na Teologické fakultě, později rektorem Pražského semináře. V době nástupu Hitlera k moci se snažil o souznění německých i českých kněží. Po atentátu na Heydricha (1942) byl zatčen, odvlečen to Terezína pak do Dachau. Duchovně pomáhal vězňům. Koncentráky přežil, po válce se stal pražským arcibiskupem. Roku 1948 byl vyloučen ze Svazu politických vězňů. 1949 – 1951 byl StB internován v Arcibiskupském paláci a pak do roku 1963 na různých místech. V roce 1965 dostal povolení odjet do Říma. Vystupoval veřejně i ve vatikánském rádiu. V roce 1967 odjel do USA, tam získal prostředky pro zvelebení Velehradu. Koncem šedesátých let vážně onemocněl, v době invaze spojeneckých armád 1968 se mu přitížilo. Přesto promluvil z rádia naposledy k národu. Zemřel 17. května 1969. Je pochován v Bazilice Svatého Petra. „Snad se jeho ostatky jednou vrátí do vlasti, což si kardinál Beran přál,“ zakončila poutavé vyprávění Stanislava Vodičková, DiS.

Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková pak předala kurátorce výstavy paní Vodičkové upomínkové předměty. Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová expozici oficiálně otevřela.

Luboš Sušil, Boskovice

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...