Výstava o italských uprchlících na Blanensku a Boskovicku

Výstavní prostory Muzea Boskovicka ožily v pondělí 2. února 2015 novou výstavou, která návštěvníky vrací o celé století zpět do doby 1. světové války mezi italské uprchlíky na našem území. Výstava, která bude otevřena do 1. března, se jmenuje Italští uprchlíci na Blanensku a Boskovicku v letech 1915–1919.

Vernisáž zahájila ředitelka muze Mgr. Dagmar Hamalová a představila hosty. Místostarostku Boskovic a zastupitelku JmK Ing. Jaromíru Vítkovou, poslance parlamentu a předsedu Poslaneckého klubu KDU-ČSL a pedagoga Mgr. Jiřího Miholu, PhD. Autory výstavy - badatelku historie a též zastupitelku JmK Ivanu Bojdovou, spoluautorku doprovodné publikace Evu Šebkovou a Karla Šebka.

Výstavu uvedla Ing. Jaromíra Vítková, připomněla, že: „Kniha představuje dosud nezveřejněná fakta o první světové válce, jsou v ní zajímavé postřehy z regionu Boskovicka, okresu Blansko a jižní Moravy.“ Poděkovala autorům za umístění výstavy v Boskovicích.

Karel Šebek seznámil s historií vzniku výstavy a doprovodné publikace: „Myšlenka vznikla před časem po vydání malé brožury na toto téma, jež se setkala u odborné i laické veřejnosti s velkým ohlasem. Oslovili jsme města a obce a i díky jejich finanční pomoci jsme mohli plán realizovat.“ 

„Materiály jsme získali z obecních a školních kronik, Státního archivu Blansko, Moravského zemského archivu Brno a Městské knihovny Blansko,“ uvedl dále Karel Šebek a doplnil, že spoustu materiálů přinesli i sami občané: „Pokud i vy doma něco najdete, budeme za to rádi,“ zakončil.

Ivana Bojdová připomenula vznik a historii první světové války. Vláda Rakouska-Uherska se snažila své obyvatelstvo – Italy z jižních svahů Alp, Chorvaty, lidi z Haliče a Bukoviny – přemístit mimo místa bojů. Italové byli odsunuti do táborů na jih Čech a Moravy, též do hejtmanství Boskovicko. Zmínky jsou v archivech Uherskohradišťska, Zlínska, Vyškovska, Znojemska, Žďáru. Uprchlíci (ženy, děti a starci) zde našli zaměstnání, chodili do zdejších škol.

Eva Šebková přednesla několik citátů z knihy na téma, jak zasáhla vojna do života prostých lidí: „Od května 1915 se zavedly bezmasé dny a potravinové lístky. Do této složité doby počali přicházet uprchlíci. Celé rodiny, o něž se museli domácí starat. Všechny spojila touha přežít válečnou dobu.“

Karel Šebek přečetl úryvek z bořitovské kroniky: „Přijelo pět rodin z Tyrol. Děti chodily do školy v Rájci, kde působila italská učitelka, též vystěhovalec. Učily se česky, brzy je nebylo rozeznat od dětí domácích.“

Mgr. Dagmar Hamalová: „Výstava vznikla díky nadšení, má velký význam pro region. Díky ní obce spojily síly a svorně přispěly k její realizaci.“

Mgr. Jiří Mihola, PhD. pohovořil o první světové válce: „Ve většině obcí stojí jako tiché memento památníky a pomníky padlým. Nikdo tehdy netušil, že sarajevský atentát vyústí v čtyřletý světový konflikt.“

Mgr. Jiří Mihola, PhD. dále připomenul použití chemických zbraní hromadného ničení, bojových plynů a pokračoval: „V učebnicích dějepisu regionální události chybí. Proto je třeba ocenit práci všech badatelů, kteří tato témata studují a předávají veřejnosti například formou výstav a publikací. Na italské uprchlíky dnes vzpomínáme v dobrém. Dokázali se přizpůsobit. Jejich působení na našem území je významnou kapitolou našich dějin.“

Jiří Mihola se dotknul i osudů českých legionářů za první světové války, připomenu hrdinství prostých lidí, například kongregaci Sester Františkánek třetího řádu, jež ošetřovaly válečné raněné.

Mgr. Dagmar Hamalová upozornila na připravované besedy k tématu Velké války, poděkovala všem za účast a pozvala k prohlídce panelů v arkádové chodbě.

Výstava Italští uprchlíci na Blanensku a Boskovicku bude otevřena do 1. března 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...