Vypuštěná Morava odhalila základy gotického kostela

Spytihněv - Řeka Morava, kterou vodohospodáři minulý týden vypustili kvůli nutné opravě spytihněvského jezu, vydala další tajemství. Archeologové na dně objevili zbytky kostela z 11. století. Gotické kvádry teď postupně dostávají z bláta ven. Obnažené dno řeky přineslo zajímavé nálezy už před časem, kdy se v blátě našla stará jízdní kola, ale i sada dokladů.

Spytihněvský kostel z pískovcových kvádrů stál od v 11. století na místě, kudy dnes protéká řeka Morava. O pár set let později ho ale smetla voda, aby se teď, při snižování hladiny, opět mohl na pár dní ukázat světu. Vodohospodáři ovšem počítají, že Moravu začnou znovu napouštět příští týden. 

I když mají archeologové na svoji práci málo času, z nálezu jsou doslova nadšení. „Nikdy jsem nevěřil tomu, že jej někdy uvidím na vlastní oči. Pro člověka, který ve Spytihněvi žije, je to mimořádná záležitost,“ svěřil se spytihněvský historik Marek Tomaštík. 

3 minuty
Ivan Čižmář a Marek Tomaštík o kostelu na dně Moravy
Zdroj: ČT24

Pro archeology není práce nijak jednoduchá. Holínky se jim boří hluboko do bláta a kopat ve vodě je prakticky nemožné. I tak se ale kromě zbytků kostela našla i jiná tajemství. „Máme drobné nálezy jak kovové, tak i části lidských pozůstatků, například kousky lidských kostí, poněvadž se zde nacházely i hroby,“ vyjmenoval vedoucí archeolog Ivan Čižmář. 

Řeka Morava své tajemství vydala už ve 30. letech minulého století. Archeologové část zbytků kostela tehdy prý vyzvedli, ale nikdo už neví, kde nakonec skončily. Nové nálezy se ale rozhodně neztratí. Už brzy se jimi vesnice pochlubí při oslavách. Zbytky starého kostela totiž řeka ukázala v roce 300. výročí otevření doposud známějšího a viditelnějšího místního svatostánku.

Nalezený kostel byl poprvé zmíněn na listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Stavba byla údajně dlouhá 11,5 metru a široká sedm metrů. Lokalita kolem bývalého kostela je velmi zajímavá, v okolí se našlo několik nálezů z doby římské i z doby Velké Moravy. Jsou zde známy i tři velkomoravské hroby i nálezy z doby laténské i neolitu. Nejvýznamnější dějiny obce souvisejí s příchodem Přemyslovců při dobývání Moravy. Obec teď chce na místě bývalého kostela instalovat informační tabuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...