Vyhnanci ukazují zločiny komunistů během násilné kolektivizace

Jihlava – Bývalý politický vězeň Miloslav Růžička napsal druhý díl své knihy Vyhnanci – Akce Kulak. Na skutečných příbězích vystěhovaných sedláků a pomocí řady dobových fotografií, map a dokumentů dokládá, jaké zločiny komunistický režim páchal v padesátých letech během násilné kolektivizace zemědělství. Autor přitom věří, že svou publikací, která půjde do prodeje už tento týden, obohatí velmi chabou osvětu o dobách komunistického teroru.

„Tato kniha by měla čtenáře poučit o tom, že komunisté něco jiného říkali a něco jiného dělali,“ zdůraznil autor knihy Vyhnanci – Akce Kulak Miloslav Růžička. 86letý bývalý politický vězeň z Vilémova na Havlíčkobrodsku je přesvědčen, že naše společnost se dodnes se zločiny komunistického teroru nedokázala vyrovnat.

O dění v padesátých letech se podle jeho názoru stále málo ví. Ani učitelé dějepisu mnohdy nemají podle čeho učit. Právě ke změně situace má přispět tato publikace. „Je potřeba, aby se to dostalo zejména mezi mladé lidi, aby to národ věděl,“ soudí další politický vězeň František Šoukal.

Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)

Stejně jako v prvním díle i v pokračování jsou očitými svědky a rodinami vystěhovaných sedláků popisovány kruté a mnohdy těžko uvěřitelné lidské osudy. Výjimkou nebylo týrání či vyhrožování zabitím. Vrcholem často bylo, že vyhnané sedláky komunisté ještě raději uvěznili.

Vystěhovaní sedláci nemohli najít práci

Příběhem svého otce Františka Nejedlého proto do knihy přispěla například i Marie Dáňová z Chyšky. Jako devítiletá zažila v únoru 1953 násilné vystěhování celé své rodiny a za křivdu považuje i to, že nesměla studovat a získat odpovídající práci. „Do posudku mi napsali, že otec nemá poměr k socialistickému zřízení,“ vzpomíná na komunistické křivdy Dáňová.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...