VS OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv

Paříž - Na třetím zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů byl 10. prosince 1948 v pařížském paláci Chaillot přijat jeden z nejdůležitějších dokumentů OSN - Všeobecná deklarace lidských práv. Stala se tak vůbec prvním univerzálním mezinárodně právním dokumentem věnovaným výlučně základním právům a svobodám člověka. Desátý prosinec se od roku 1950 každoročně slaví jako Den lidských práv. Deklarace ve třiceti článcích zahrnuje základní lidská práva, která mají tvořit společný cíl pro všechny národy a státy.

Jsou zde stanovena práva občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní. Hlavním autorem textu deklarace, která hned v úvodu zdůrazňuje, že „všechny lidské bytosti se rodí svobodné a jsou si rovné ve své důstojnosti a právech bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost a náboženství“, byl francouzský právník a nositel Nobelovy ceny za mír René Cassin.

Všeobecná deklarace lidských práv, kterou tehdy podepsalo 48 z 58 členských zemí VS OSN, se spolu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatými Valným shromážděním OSN v roce 1966, tvoří soustavu základních mezinárodních dokumentů v oblasti práv člověka. Na rozdíl od dvou jmenovaných paktů však deklarace není pro státy, které ji přijaly, právně závazná.

U podpisu Všeobecné deklarace stálo i bývalé Československo. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijalo v roce 1968. Ratifikovalo je však až o sedm let později. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech však vstoupil pro Československo v platnost až červnem 1991.

Vydáno pod