Vranovsko skrývá neobvyklé bunkry z války

Vranovsko – Unikátním svědectvím bojů v pohraničí s Rakouskem jsou dodnes betonové bunkry na Vranovsku. V hojném počtu je mohou objevovat návštěvníci Národního parku Podyjí. Desítky z nich měly za války zcela zásadní úkol. Ochránit před útokem Vranovskou přehradu.

„Vranovská přehrada byla vždy strategická. Jednak se z ní dá ovládat dolní tok Dyje a také tam hrozilo velké nebezpečí, pokud by došlo k jejímu protržení. Zatopilo by se Znojmo a odnesla by to i Břeclav,“ popsal autor knihy o Vranovské přehradě Miroslav Vaněk.

Bunkry nejsou pro milovníky historie zajímavé pouze svou zachovalostí. Vzhledem ke složitému terénu v Podyjí vznikaly i velmi nevídané skrýše. Jeden bunkr například stojí přímo na skále pod vranovským zámkem. „Protože nebylo možné pevnost postavit jinak, byl zvolen typ dvoupatrové pevnůstky,“ vysvětlil Martin Kouřil ze Správy národního parku Podyjí.

3 minuty
Hovoří Martin Kouřil ze Správy národního parku Podyjí
Zdroj: ČT24

V bunkru se někdy tísnilo i sedm vojáků naráz. Bojovat však přímo na místě nikdy nemuseli. Pravděpodobně jim napomohl velice složitý terén. Jinde ale takové štěstí neměli. „V jiných oblastech Podyjí došlo k těžkým bojům mezi vojáky a rakouskou domobranou,“ řekl Vaněk.

Zámek na ochranu nestačil

Od desátého století až do třicátých let dvacátého století střežil hranice s Rakouskem vranovský zámek. Ve skutečnosti se nejedná o zámek, ale o gotickou pevnost. Sám by ale na ochranu území, a zejména strategického bodu, jakým je přehrada, nestačil. Proto byly na území národního parku vybudovány desítky bunkrů.

Ty nikdy přehradu přímo chránit nemusely, ačkoliv jí jednou hrozilo bezprostřední nebezpečí. Nakonec ale bombardéry vodní hladinu pouze minuly. „Zřejmě kvůli tomu, že měla přehrada maskovací nátěr a byly na ní v sudech nasázené stromy. Když se něco dělo, tak na hladinu vysypali saze, aby se voda neleskla,“ dodal Vaněk. Později se ve vodě nacházely také sítě, které měly zachytit miniponorky a torpéda.  

V padesátých letech byly bunkry obnoveny. „Velká část z nich byla vybavena protiatomovými prvky,“ uvedl Kouřil. Nakonec ale během studené války nemusely být použity. Dodnes je jeden z těchto bunkrů k vidění pod Bítovem v oblasti zvané Kopaninky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...