Ústí nad Labem/Praha – Nejvyšší volební potenciál má v Ústeckém kraji sociální demokracie. Podle průzkumu agentur STEM/MARK a Median pro Českou televizi by pro ni mohlo v kraji hlasovat až 32 procent voličů. Za ČSSD následují komunisté, kteří by v případě, že by jim dali hlas všichni sympatizanti, získali 22,5 procenta hlasů. Jen o procento menší podporu má hnutí ANO. Na čtvrtém místě by mohla skončit TOP 09, která má potenciál získat až 13 procent hlasů; na záda jí dýchá Úsvit s 12procentní podporou. Mezi osm lídrů pozvaných do volební debaty ČT se na základě výzkumu dostali také zástupci ODS, SPOZ a zelených. Hlavním tématem jsou sociálně vyloučené lokality.
Seznam osmi pozvaných hostů, lídrů stranických kandidátek, řazeno abecedně:
ANO - Richard Brabec (předseda dozorčí rady společnosti Lovochemie, člen představenstva Svazu chemického průmyslu ČR)
ČSSD - Jaroslav Foldyna (bývalý poslanec, dříve zastupitel statutárního města Děčín i Ústeckého kraje, přístavní kormidelník v Hamburku)
ODS - Radim Holeček (šéf Centra celoživotního vzdělávání UJEP)
KSČM - Gabriela Hubáčková (od roku 2012 zastupitelka Ústeckého kraje, bývalá poslankyně, krajská koordinátorka Levicového klubu žen)
Úsvit - David Kádner (starosta Nové Vsi v Horách)
TOP 09 - Michal Kučera (člen Rady města Loun, ředitel české pobočky zahraniční elektrotechnické společnosti)
SZ - Jiří Škoda (novinář, redaktor časopisu Koktejl, organizátor iniciativy „Ústí na kole“)
SPOZ - Miroslav Toman (ministr zemědělství, dříve prezident Potravinářské komory a diplomat)
Hlavní témata: Extremismus, kriminalita, sociálně vyloučené lokality
Nezaměstnanost, dluhová past, kriminalita a následné obviňování či hledání viníků. Zhoršené životní podmínky vedou stále více lidí do ulic a nepokoje v souvislosti se sociálně vyloučenými skupinami – zejména Romy – nabírají na síle. Pro politiky jde přitom o jedno z nejtěžších témat – na rozdíl od většiny jiných totiž vyžaduje vedle běžné legislativy hlavně změnu v uvažování lidí.
Česká televize pozvala do volební debaty ČT lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Ústeckého kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 044 respondentů. Celkový počet respondentů, kteří vstoupili do výpočtu volebního potenciálu stran, je 762. Výzkum probíhal v období od 1. října do 7. října 2013.
- VELIKOST STATISTICKÉ CHYBY: Statistická chyba zisku volebního potenciálu uvedených stran se pohybuje v rozmezí od ± 1,5 % u strany s nejnižším zobrazovaným potenciálem až po ± 3,5 % u strany s nejvyšším potenciálem.
Výsledkem průzkumu je odhad aktuálního volebního potenciálu, nejedná se o odhad či predikci výsledků voleb.
DEFINICE VOLEBNÍHO POTENCIÁLU:
Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Součet volebních potenciálů stran je více než 100 %. Respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, je jejich potenciální volič a vstupuje tak do volebního potenciálu obou stran. Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
