Virtuální prohlídka představí Luhačovice v plánech architekta Jurkoviče

Luhačovice (Zlínsko) – Jak by vypadaly Luhačovice, kdyby architekt Dušan Jurkovič dostal příležitost dokončit své plány z roku 1903? Právě to odhaluje nová expozice Vize velkých Luhačovic v Muzeu luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Výstava nabízí návštěvníkům virtuální prohlídku lázeňského města přesně podle plánů secesního architekta s osobitým stylem.

Urbanistickou koncepci lázní vytvořil slovenský architekt Jurkovič v roce 1903. Ve svých plánech detailně rozkreslil desítky staveb. Řada z nich ale zůstala pouze na papíře, některé dokončené budovy zchátraly. „Digitální vizualizace umožňuje detailní plastický pohled na původní Jurkovičovu urbanistickou koncepci lázeňského celku. Výstupem je 3D model propojující realizované stavby, zaniklé realizace a neuskutečněné Jurkovičovy plány v Luhačovicích,“ řekla vedoucí projektu Blanka Petráková.

V letech 1902 až 1907 vzniklo podle Jurkovičových návrhů deset nových staveb, čtyři objekty nechal přestavět. Vznikl Janův dům, Jestřabí, inhalační pavilon, přestavbou vila Chaloupka, Vodoléčebný ústav nebo mlékárna. Své plány architekt rozšířil o další budovy v roce 1913, jejich vizualizací chce muzeum do budoucna navázat na současnou výstavbu. Vizualizace bude technicky i časově náročnější, protože se týká dvojnásobného počtu staveb.

3 minuty
Vizualizace Jurkovičových Luhačovic (zdroj: Muzeum luhačovického Zálesí)
Zdroj: ČT24

Model vytvořili dva studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně – Ondřej Hudeček a Kristian Maňas. „Nejsme žádné velké studio, ale studenti, a tak jsme museli sáhnout po softwaru, který je na internetu zdarma ke stažení. Každý si ho může stáhnout do svého počítače a udělat to stejné jako my, když s tím umí pracovat,“ řekl Kristian Maňas.

Vizualizaci vytvořili za pouhé tři měsíce. A že každý začátek je těžký, zakusili na vlastní kůži. „Měli jsme hromádku návrhů a skenů z knížek. Prvních několik týdnů jsme jen dávali dohromady, která část návrhu patří ke které budově. Jenže pak nám stavby neseděly do půdorysu. Teprve později jsme vydedukovali, že půdorysy byly dva – jeden z roku 1903 a novější z roku 1913,“ popsal peripetie student 3D designu Ondřej Hudeček.

Aby v šibeničním termínu zvládli projekt dokončit, práci si rozdělili. „Já jsem modeloval domy podle Jurkovičových nákresů do 3D modelu, Kristian vytvářel pro domy fasádu a dával celé vizualizaci kompletní podobu. Třeba to, kudy se pohybuje kamera,“ vysvětlil Hudeček.

„Chtěli jsme to stihnout, tak jsme modely nemohli dělat tak detailní. Stylizovali jsme to do toho pohádkového rázu, protože Jurkovič takový byl,“ dodal Maňas.

2 minuty
Student Kristian Maňas popisuje vznik vizualizace
Zdroj: ČT24

Architekt Dušan Jurkovič, pocházející ze slovenského města Myjava, je také autorem výletních ubytoven Maměnka a Libušín na Pustevnách na Radhošti. Radnice v Rožnově pod Radhoštěm postavila loni rozhlednu podle Jurkovičových návrhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...