Velké stěhování v Holešově - Romové jdou do nového na okraj města

Holešov - V Holešově na Kroměřížsku začalo velké stěhování. Na šedesát převážně romských obyvatel zchátralé kolonie ve Školní ulici bude bydlet na okraji města. Vedení radnice tam nechalo postavit sedmnáct nových kontejnerových bytů za jedenadvacet milionů korun. Romům se nové bydlení příliš nezamlouvá, nicméně pokud by nedostali toto bydlení, asi by zůstali na ulici.

Kolonie stoletých bývalých dělnických domků ve Školní ulici v centru Holešova je už řadu let v zoufalém stavu. Rekonstrukci by si podle starosty Zdeňka Janalíka (ODS) město nemohlo dovolit. Za jediné řešení považuje nové byty na periferii a demolici těch starých.

Stěhování začalo v osm hodin ráno a potrvá nejméně dva dny. Týká se přibližně šedesáti lidí, kteří navíc měli většinou dlouhodobé problémy s placením nájemného. Reakce nových obyvatel Bořenovské ulice jsou rozporuplné. Sice se jim líbí, že jdou do nového a čistého prostředí, že nájemné je dotované. Čekali ale, že byty budou větší.

Romům se nové byty nezdají být dost dobré

„Je to strašně malinký, ten pokoj. Nemáme kam dávat věci. Tam jsem měla větší místnosti. A teď jsme z města venku. Je to o ničem,“ zlobila se Angelika Pačajová. „Nelíbí se mi to, je to malé, ale čekáme dítě, takže jsem rád, že budeme v čistém. Kdyby nám nedali toto bydlení, asi bych zůstal na ulici,“ dodal její soused a nastávající otec Juraj Gábor.

Většině ze stěhujících přitom vadí především to, že budou znovu bydlet všichni pohromadě, na jednom odlehlém místě, vzdálí se tím od obchodů, od lékaře a děti od školy. Napětí je cítit, ale stěhování zatím pokračuje klidně a bez incidentů.

Stěhování sleduje i Agentura pro začleňování v romských lokalitách

Spolu s úředníky a novináři sleduje dění například i vládní Agentura pro začleňování v romských lokalitách. Podle jejích představitelů hrozí vznik ghetta. „Ti lidé budou odtamtud těžko hledat cestu zpátky do společnosti. Zatím nejsou nastaveny žádné programy, které by je měly vyvést zpátky do nájemního nebo tržního bydlení,“ neskrýval své obavy ředitel agentury Martin Šimáček.

Ředitel Agentury pro začleňování:

„V současné době není nutné postupovat tímto způsobem, stavět unimo buňky na okrajích měst, máme celou řadu nástrojů, jak předejít takovým řešením… je třeba s lidmi pracovat dlouho dopředu před jejich vystěhováním, je potřeba pomoci nalézt jim práci, získat adekvátní vzdělání… to je sice na delší čas, ale vyplatí se. V Holešově není situace taková, že by ti lidé potřebovali nějaké rychlé odsunutí na okraj, protože obtěžují ve společnosti,“ uvedl ve Studiu ČT24 Martin Šimáček.

Starosta Holešova ale kritiku odmítá, stejně jako úvahy o tom, že si před senátními volbami dělá tímto způsobem kampaň. Domy jsou podle něj dlouhodobě hygienicky a stavebně v naprosto nepřijatelném stavu, výjimkou například nebylo suché WC. „Z mého pohledu jdou do lepšího. Plochou jsou ty byty menší, na druhé straně všechny mají sociální zařízení, sprchu a možnost vytápění, což ve Školní ulici neplatilo,“ uzavřel Zdeněk Janalík.

Bourání starých vystěhovaných domů má začít už příští týden, aby je případně nestihli obsadit squatteři.

Kolonie zchátralých domů v Holešově
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...