Veletržní palác v Praze zasáhl rozsáhly požár

Praha - Rozsáhlý požár, který vypukl ve večerních hodinách 14. srpna 1974, zcela zničil Veletržní palác, jednu z prvních a také největších funkcionalistických staveb v Praze. Vyšetřování určilo jako jeho příčinu samovznícení fermeže. V místnosti, kde oheň vznikl, totiž toho dne s fermeží pracovali lakýrníci. Po mnoha sporech, které rešily úplnou demolici Veletržního paláce, byl nakonec palác koncem 70. let přidělen Národní galerii. Nyní slouží stálým expozicím moderního umění a umění 19. století.

Palác měl být zcela zdemolován, byl však přidělen Národní galerii

Rozlehlý palác o osmi nadzemních a dvou podzemních podlažích si v letech 1925 až 1928 postavila v pražských Holešovicích podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla jako vlastní výstavní budovu společnost Pražských vzorkových veletrhů. Od 50. let pak sloužil jako sídlo několika podniků zahraničního obchodu.

Poté, co doslova lehl popelem, se nějaký čas uvažovalo o jeho demolici, ale po mnoha sporech byl nakonec koncem 70. let přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění. Jeho rekonstrukce byla nákladná a náročná a dokončena byla až koncem roku 1995. Od té doby jsou v něm umístěny sbírky moderního a současného umění a od roku 2000 také sbírky umění 19. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...