Varvařovský složil slib a ujal se funkce ombudsmana

Praha/Brno - Nově zvolený ombudsman Pavel Varvařovský dnes slavnostně složil slib do rukou předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) a ujal se úřadu. V práci by chtěl navázat na svého předchůdce Otakara Motejla a nově by rád získal pro ombudsmana právo obracet se na Ústavní soud s návrhy na zrušení zákonů nebo jejich částí, nejen podzákonných norem. Varvařovský byl zvolen minulý týden v úterý, kdy pro něho hlasovalo 98 poslanců. Veřejně mu deklarovaly podporu strany vládní koalice - ODS, TOP 09 a VV. Sněmovna volila Motejlova nástupce už v červenci. Tehdy nikdo neuspěl.

„Dobře jsem znal doktora Motejla a vím, že úřad vybudoval z ničeho a postavil ho na mladých lidech, a já si budu považovat za čest, když to po něm nezkazím,“ řekl po složení slibu novinářům Varvařovský. Uvedl, že nemá žádné revoluční plány v duchu pořekadla „nové koště dobře mete“. „Samozřejmě je možné, že se objeví něco, kde řeknu, že tohle bychom mohli změnit, ale lidé tam pracující se nemusí obávat,“ dodal nový ombudsman.

Levice kritizovala Varvařovského, že je příliš pravicovým kandidátem a nebude dostatečně hájit zájmy některých skupin lidí. Šéf komunistů Vojtěch Filip vyjádřil obavu, že ombudsman nebude dostatečně bránit například ty, kteří vlivem krize přijdou o práci či bydlení. „Považuji se za středového liberála a rozumím tomu i onomu. Rozhodně si nemyslím, že lidi, se kterými jsem pracoval, by mě zařadili mezi ty, kteří nemají sociální cítění, spíš naopak,“ dodal Varvařovský.

Předsedkyně sněmovny je s výběrem nového veřejného ochránce práv spokojená. „Lidsky měli k sobě pan doktor Varvařovský s panem Motejlem blízko. Cítím, že má blízko k právu a k tomu, aby bylo srozumitelné, jasné a dobře vykládané. Má blízko k tezím, které říkal doktor Motejl, takže tady je kontinuita, které se nám podařilo dosáhnout,“ podotkla Němcová.

Varvařovský, který v říjnu oslaví 65. narozeniny, by chtěl pro ombudsmana v zájmu kultivace práva získat právo sám se obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení zákonů nebo jejich částí, nejen podzákonných norem. „Rozhodně bych to nenadužíval,“ řekl po svém zvolení Varvařovský, podle kterého by stačilo přidat jednu odrážku do zákona o ústavním soudu.

Pavel Varvařovský (64)

vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. V letech 1969 až 1984 pracoval jako právník v několika státních podnicích. V období 1985–1990 působil jako odborný asistent v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády pro otázky uprchlíků. V září 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu, 29. března 1994 ho prezident Václav Havel jmenoval soudcem Ústavního soudu. V této funkci setrval po celé desetileté funkční období. Je autorem několika učebních textů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků, externě přednáší právní problematiku na VUT v Brně, je členem vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni.

Po odchodu do penze v roce 2004 napadl ústavní stížností systém vypočítávání důchodů. Nechtěl se totiž spokojit s penzí, která nedosahovala ani deseti tisíc korun. Stížnost ale byla zamítnuta s tím, že Varvařovský měl nejprve jít k obecnému soudu, neboť si stěžoval na to, jak je napsaný zákon. Ústavní soud nakonec v podobné záležitosti rozhodl letos v dubnu, kdy uznal stížnost jednoho z ostravských soudců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...