V populární „úrazovce“, kterou chtěl stát zrušit, končí boj o přístroje

Brno - Dohadování o osudu Úrazové nemocnice v Brně je u konce. Poslední vášně, které vzbuzovalo přistrojové vybavení a chtěla si je jako nové traumacentrum odvézt z „úrazovky“ Fakultní nemocnice Brno, opadly. Přístroje v nemocnici, kterou vzalo pod svá křídla město, zůstanou. A stát či spíše ministerstvo zdravotnictví si za ně vezme budovu Zdravotnického ústavu v Masné ulici.

Ministerstvo zdravotnictví souhlasí s výměnou, která bude znamenat odvrácení hrozícího soudního sporu s brněnskou Úrazovou nemocnicí. Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) obdržel dopis, v němž ministerstvo přijímá návrh města, že spor o přístroje v Úrazové nemocnici vyřeší mimosoudně. Smění si přístroje za budovu Zdravotnického ústavu, která je ve vlastnictví města. „Navržená majetková kompenzace je z pohledu ministerstva zdravotnictví akceptovatelná a jsme připraveni jednat o dalších konkrétních krocích,“ píše se v dopise, který má Česká televize k dispozici. Podepsán je pod ním vrchní ředitel Úseku přímo řízených organizací ministerstva Zdeněk Kabátek.

Úrazové nemocnici, jednomu z prvních traumacenter v republice, tak končí doba, kdy měla strach o svůj osud. Spor je pozůstatkem vyhrocené situace z konce roku 2008, kdy se rozhodlo ministerstvo zdravotnictví populární brněnskou úrazovku zrušit. Ředitel státní Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus tehdy zároveň řídil i Úrazovou nemocnici a smlouvou převedl její vybavení do majetku své nemocnice. Na základě této smlouvy musí „Úrazovka“ platit Fakultní nemocnici nájem ve výši skoro 2 miliony korun měsíčně. „Ministr Julínek jako správný hospodář nechtěl bezplatně převést majetek a město je nestátní subjekt,“ hájil tehdejší krok Roman Kraus, bývalý ředitel Úrazové nemocnice. „My považujeme ty přístroje za svůj majetek. Jsou to všechny přístroje nad 10 000 korun, dál je používáme,“ oponoval současný ředitel ÚN Karel Doležal.

1 minuta
Daniel Rychnovský (KDU-ČSL), náměstek brněnského primátora o směně nemocničního zařízení
Zdroj: ČT24

Na žádost žalované strany, města Brna, bylo ale v lednu hrozící soudní jednání odročeno za účelem mimosoudního vyrovnání. Dohodu o výměně městské budovy za zdravotnické přístroje musí ještě schválit orgány města včetně zastupitelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...