Ostrava – Už třem desítkám dětí s autismem pomáhá mateřská škola v Ostravě-Porubě a spolupracující sdružení Klokánek. Autistů i podle dalších odborníků přibývá. Diagnózu se snaží pedagogové zjistit co nejdříve. Využívají speciální vzdělávací postupy, které i rodičům usnadní kontakt s dětmi a získání základních návyků.
Dvojčata Alex a Maxim ve čtyřech letech nemluví a mají svůj vlastní svět. Rodiče se snaží naučit je to základní. „Potřebují všechno vidět na obrázcích, piktogramech. Jim stačí, že vidí, co se s nimi bude dít,“ uvádí matka Alexe a Maxima Andrea Běhůnková.Tyto metody využívá i mateřinka a klub Klokánek, kam začali chlapci docházet. Zaměřují se tam právě na děti s autismem. „Projevuje se to u každého dítěte jinak, nicméně dítě mívá velmi špatný oční kontakt, bývá velmi aktivní, není rodičem zvladatelné ani po dobrém, ani po zlém,“ vysvětluje speciální pedagožka z Klubu maminek Klokánek u MŠ Čs. exilu Věra Havelková.
Žádné léky na dětský autismus zatím neexistují. Rodinám s malými pacienty pomáhají psychologové a speciální pedagogové. „Nacvičujeme jednotlivé dovednosti a využíváme k tomu právě takových krabic, protože dítě ví, kam co patří,“ míní speciální pedagožka z MŠ Čs. exilu v Ostravě-Porubě Věra Snížková. Malí autisté se učí jíst, pít, spát, být v kolektivu a potkávají přitom děti s jiným postižením i děti zdravé. „Snažíme se, abychom byli laskaví, ne tolik soucitní, ale hlavně laskaví a důslední. Potom jsou výsledky,“ dodává Věra Snížková.
Téměř třicet malých autistů ve školce v Ostravě-Porubě potvrzuje trend, který sledují i lékaři. „Bohužel se zdá, že autismu opravdu celosvětově přibývá,“ potvrzuje přednostka Kliniky dětské neurologie, LF MU a FN Brno Hana Ošlejšková.
V Česku žije odhadem až deset tisíc dětí s autismem. Na jeho výzkum se teď zaměřují i lékaři a vědci v Brně. Zjišťují úlohu konkrétního genu a další možné využití.
