V dadaistickém představení HaDivadlo uvádí Klause či Fishera

Brno - Václav Klaus, Jan Fisher nebo Jiřina Bohdalová. To jsou hrdinové původem německé hry Velemarš, kterou dnes v české premiéře uvádí brněnské HaDivadlo. Brněnští divadelníci o hře hovoří jako o politicky nekorektním dadaistickém kabaretu, který reaguje na nesmyslnost doby. Aktuální je nyní podle nich například pozadí nedávné prezidentské volby.

„Jde v podstatě o nový žánr, který vychází z hnutí Nemožné divadlo, jehož je autor Wolfram Lotz stoupencem. Má blízko k dadaismu,“ představuje adaptaci režisér Filip Nuckolls. Protože původní německá hra vycházela z reálií, které českému publiku nejsou natolik známé, museli brněnští autoři s Lotzovým svolením část hry přepsat do českého prostředí.

  • Česká premiéra představení Velemarši v HaDivadle zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4433/443267.jpg
  • Česká premiéra představení Velemarši v HaDivadle zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4433/443269.jpg
  • Česká premiéra představení Velemarši v HaDivadle zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4433/443266.jpg
  • Česká premiéra představení Velemarši v HaDivadle zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4433/443265.jpg

Výchozím prostředím se v podání HaDivadla stal předrevoluční prognostický ústav. Ve hře se potom namísto německého šéfa centrální banky nebo představitele odborů objevují postavy jako Václav Klaus, Jan Fisher nebo dokonce Jiřina Bohdalová. Kromě nich herce doplní, a dadaistické vyznění tím podtrhne, například psík Rambo, Hamlet, Prométheus, anarchista Bakunin nebo sbor příjemců sociálních dávek.

Wolfram Lotz

Autor Velemarše se narodil v roce 1981 v Hamburku. Vystudoval literární vědu a umění na univerzitě v Kostnici, od roku 2007 studoval na Německém literárním institutu v Lipsku. Je spoluzakladatelem a vydavatelem literárního časopisu Minima a od roku 2010 redaktorem časopisu EDIT. Je autorem básní, povídek, esejů, rozhlasových, divadelních her, filmových scénářů a internetových blogů. V roce 2005 získal literární cenu města Steyr a v roce 2009 tvůrčí stipendium Rottweill. Se svou divadelní hrou Velemarš (Der Grosse Marsch) byl pozván na berlínský festival Theatertreffen 2010, aby se zde v rámci scénických čtení Stückemarkt zúčastnil soutěže nové německé dramatiky. Získal za ni hned dvě ceny – cenu odborné poroty spojenou se zakázkou napsání nové hry pro národního divadlo ve Výmaru a také cenu publika. V roce 2011 obdržel Kleistovu cenu pro mladé dramatiky. Žije v Lipsku.

Ve hře ale přijde řeč i na mnohem mladší českou politickou historii. Například nedávné prezidentské volby. Sám režisér si podle svých slov „politickou nekorektnost“ užil. „Myslím si, že na příklad na pozadí nedávné prezidentské volby je téma aktuální. Jana Fishera, kterého osobně považuji za představitele nejstrašnějšího populismu ve hře, nechávám nazývat velmi, velmi neúspěšným prezidentským kandidátem,“ uvádí příklad.

Dramaturg: Skutečný svět je ještě větší dada

Kromě aktuální politiky nachází režisér v předloze i nadčasové téma nesmrtelnosti. „Ta je spojujícím tématem všech tří nesourodých částí představení. V první jde o televarieté, ve druhé vidíme sociální divadlo a poslední je závěr, kde se herečka snaží porazit smrt,“ dodává Nuckolls.

3 minuty
Velemarš v adaptaci brněnského HaDivadla
Zdroj: ČT24

Zdánlivou nesourodost všech částí vypichuje jako zajímavost i dramaturg Jan Havlice. „Hra nás zaujala tím, jakým způsobem pracuje s divadelními prostředky. Není jednoznačně uchopitelná, navíc v ní autor Lotz klade celou dobu požadavek, aby fikce určovala skutečnost. Tedy abychom skrz divadlo udělali svobodu něčím lepším,“ říká Havlice s tím, že zajímavé také je, že v Německu byla hra oceněna odbornou i diváckou veřejností. Z jejího autora je podle něj vycházející evropská dramatická a literární hvězda.

„A jestliže tahle freak show vypadá jako pěkné dada, věřte, že má větší smysl než dada tam venku,“ uzavírá dramaturg Havlice.

Velemarš: Freedom & Televarieté is not Dead

autor: Wolfram Lotz

překlad: Kateřina Bohadlová

režie: Filip Nuckolls

dramaturgie: Jan Havlice

scéna: Martin Zet

hudba: Ondřej Švandrlík

voicebandy: Zdeněk Šturma

hrají: Marián Chalány, Jan Grundman, Lucie Končoková j.h., Jan Lepšík, Miloslav

Maršálek, Simona Peková, Erika Stárková, Jiří M. Valůšek, Sára Venclovská a další

Česká premiéra 1. března 2012 v HaDivadle

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...