V Brně vznikne centrum biologického výzkumu za miliardu

Brno - Masarykova univerzita vybuduje za 961 milionů korun nové Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie (CESEB). Projekt schválilo ministerstvo školství a univerzita jej dnes oficiálně zahájila. Nový areál pro tisícovku studentů a 250 zaměstnanců vyroste v kampusu v Brně-Bohunicích. Cílem je spojit na jednom místě výzkum a výuku biologických oborů - zoologie, botaniky i experimentální biologie. Hotový by měl být v roce 2012. Evropská komise dnes zároveň schválila příspěvek zhruba pěti miliard korun pro výstavbu Středoevropského technologického institutu (CEITEC), který vyroste také v Brně.

CESEB utvoří čtyři pavilony. Ve třech z nich budou laboratoře a učebny, dále experimentální skleník a zahrada pro výzkumy a pokusy botaniků a fyziologů. Do nových prostor se přestěhuje také univerzitní herbář s 650 000 položkami. Technicky nejnáročnější je stavba čtvrtého pavilonu pracovištěm mikrobiologů a molekulárních biologů a sterilními prostorami pro Českou sbírku mikroorganismů. „Stěhování herbáře bude složité, také přesun sbírky mikroorganismů bude vyžadovat velmi sofistikovaný přístup z hlediska ochrany zdraví obyvatel i z hlediska zachování sbírky,“ řekl vědecký ředitel CESEB Jan Helešic.

Vědci v CESEB se konkrétně zaměří třeba na diagnostiku patogenních bakterií, komunikaci mezi buňkami nádorů, hybridizaci a mikroevoluci u rostlin a evoluční ekologii parazitů a jejich hostitelů. K výzkumným projektům patří také ekologie pavouků, hmyzu a netopýrů.

Hotovo má být za dva roky

Dokončení pavilonů plánuje univerzita na rok 2013. Peníze pocházejí ze státního rozpočtu, část bude ministerstvo školství postupně strhávat Masarykově univerzitě z pravidelného příspěvku. Projekt CESEB je prostorově i funkčně propojen s kampusem, do kterého již Masarykova univerzita vložila více než pět miliard korun. Souvisí také s výstavbou pavilonu Centra pro výzkum toxických látek v prostředí.

Univerzita ve stejné lokalitě plánuje také stavbu Středoevropského technologického institutu (CEITEC), který by měl vytvořit špičkové podmínky a zázemí pro výzkum biotechnologií, biomedicíny, pokročilých materiálů a technologií. „V těchto dnech očekáváme definitivní podpis projektu CEITEC,“ řekl Fiala. Evropská komise dnes na projekt schválila i příspěvek ve výši zhruba pěti miliard korun. O miliardy ze stejného zdroje usiluje také další brněnský projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).

Biologické obory Masarykovy univerzity nyní sídlí v provizorních prostorách, například v pronajatých bývalých kasárnách v Řečkovicích a v budovách jiných ústavů přírodovědecké a lékařské fakulty v Kotlářské ulici a v kampusu. Studenti i učitelé se musejí často přesouvat přes celé Brno.

Vizualizace institutu CEITEC
Zdroj: www.ceitec.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...