V Antarktidě naměřena nejnižší teplota na světě

Vostok - Minus 89,2 stupně Celsia - to je nejnižší teplota naměřená na planetě Zemi. Nejmrazivější bod byl odečten z teploměru na sovětské stanici Vostok v nitru severovýchodní Antarktidy ve výšce 3488 metrů nad mořem. Na povrchu sněhu bylo naměřeno dokonce minus 90,4 stupně Celsia. Na této stanici naměřili mrazový rekord už v květnu 1958. Tehdy se ale rtuť teploměru zastavila na 75 °C pod nulou. Po dalších čtyřech měsících se teplota zastavila na minus 87,4 °C. Časem se zjistilo, že průměrná roční teplota na Vostoku se dlouhodobě pohybuje kolem 55 °C pod bodem mrazu. Teplota zde nikdy nevystoupí nad nulu a jen výjimečně a krátkodobě se vyhoupne nad minus 20 °C. Zatím nepotvrzený údaj z roku 1997 říká, že zde bylo naměřeno dokonce minus 91 °C.

V Evropě byla nejnižší teplota neměřena v Usť-Ščungoru v Rusku. Teplota zde dosáhla až k minus 55 stupňům Celsia. Datum je ale neznámé. V České republice byla nejnižší teplota zaznamenána během mimořádně mrazivé zimy v roce 1929. Rekord minus 42,2 stupně Celsia tehdy naměřil ve své meteorologické stanici, kterou měl ve Stecherově mlýně u Litvínovic nedaleko Českých Budějovic (391 metrů nad mořem), gymnaziální profesor fyziky a matematiky Jaroslav Maňák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...