Ústavní soud zamítl stížnost pravicových radikálů jako nedůvodnou

Brno - Ústavní soud zamítl ústavní stížnosti šesti radikálů, kteří byli odsouzeni za podporu a propagaci neonacismu na prvomájovém setkání Národního odporu v Brně v roce 2007. Nejvyšší trest dostal organizátor pochodu Tomáš Pliska, ve vězení má podle rozhodnutí soudů strávit dva roky. Ostatních šest odsouzených dostalo nižší tresty.

Stěžovatelé napadli u Ústavního soudu hlavně výrok o vině, podle nich jejich jednání nebylo propagací neonacistického hnutí. Hájili se tím, že Národní odpor jako hnutí oficiálně neexistuje, a proto není možné trestat jeho propagaci. Odsouzení považují rozsudky za pronásledování lidí s odlišným politickým názorem. Městský soud podle odsouzených nerozhodoval nezávisle, ale politicky. Stěžovali si i na výši trestu. Výrok městského soudu potvrdil i krajský a Nejvyšší soud. Všechny soudy trvají na svých závěrech.

Ústavní soud jejich rozhodnutí nyní potvrdil tím, že stížnost odmítl jako nedůvodnou. „Přes nepochybnost svobody projevu musí být společnost připravena bránit se a omezit práva těch, kteří svými extrémními názory nahlodávají základní principy demokracie. Právo menšiny na názor nelze zaměňovat za právo hlásat zlo. Historie ukazuje, jak nebezpečné může být, když se demokracie nebrání svým nepřátelům,“ uvedli ústavní soudci.

Soudci odmítli, že Národní odpor oficiálně neexistuje a není možné trestat za jeho propagaci. „Je nesporné, že se svým jednáním dopouštěli propagace Národního odporu. Není to neškodný webový projekt, jeho participace na extrémistickém hnutí je prokázaná. Jde o neonacistickou organizaci, byť neformalizovanou,“ řekli.

Pliska a dalších šest odsouzených patřili k nejaktivnějším účastníkům pochodu. Muži nesli prapory a skandovali hesla, která propagují Národní odpor. Obžaloba u soudu jako důkaz předložila videozáznamy z akce. Skupina se proti rozsudku odvolávala, krajský soud ale rozsudek potvrdil. Dovolání odmítl i Nejvyšší soud. Muži proto využili možnosti podat ústavní stížnost.

Brno-střed pochod rozpustilo, radikálové ale odmítli odejít

Pochod v roce 2007 těsně před jeho plánovaným začátkem zrušil tehdejší tajemník úřadu městské části Brno-střed Radovan Novotný. Radikálové si na místo naplánovaného srazu přinesli transparenty a vlajky se symboly Národního odporu, a radnice proto měla obavy, že se akce odkloní od původně nahlášeného záměru.

Zhruba pět set účastníků pochodu ale odmítlo odejít. Zasáhli proto těžkooděnci a následně došlo v okolí hlavního nádraží, na ulici Bašty a na svazích pod Petrovem k bojům. Při potyčkách bylo zraněno sedm policistů, jeden novinář, jeden extremista a dva koně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...