Brno - Na jedné straně snaha Ministerstva práce a sociálních věcí zaměstnat do konce roku 50 tisíc lidí ve veřejných službách, na straně druhé praxe. Smlouvu s úřadem práce o veřejné službě doposud nepodepsala více než polovina obcí na jižní Moravě. Důvod? Nelíbí se jim, že po nich úřady chtějí zaplatit náklady, které by přitom podle zákona měly hradit samy. Nepřistoupí-li obce na nevýhodné podmínky, nemohou pracovníky na veřejnou službu využívat.
Nový zákon zavádějící institut veřejných služeb do praxe platí od letošního ledna. Stojí v něm, že ochranné pomůcky a pojištění odpovědnosti platí příslušný úřad práce – tedy pokud se s obcemi nedohodne jinak. Jenomže smlouvy, které úřad práce obcím nabízí, tuto odpovědnost automaticky přesouvá na ně. Pokud budou chtít obce veřejné služby provozovat, musí na tuto podmínku přistoupit. A to se obcím, které jinak o pracovníky veřejné služby stojí, nelíbí.
„Odhaduju, že v malých Židlochovicích by náklady narostly zhruba o dvě stě tisíc ročně, ve velkých městech to samozřejmě bude několikanásobně více,“ uvedl starosta Židlochovic Vlastimil Helma (ODS).
„Je to otázka principu. V zákoně je něco určené, ale pak se to dělá jinak,“ kritizoval postup úřadu práce místostarosta Tišnova Marek Babák (ČSSD).
„V zákoně to tak sice stojí, my na to ale skutečně v letošním roce nemáme rozpočet. Takže nemáme jinou možnost,“ argumentoval ředitel jihomoravského Úřadu práce Jan Marek. „V příštích rozpočtových obdobích to možná bude jinak. Na letošní rok jsou ale podmínky nastaveny tak aby, byly transparentní pro všechny stejně,“ doplnil Marek.
Komu se to nelíbí, má smůlu
Úřad práce argumentuje tím, že do uzavírání smluv přece nikoho nenutí. Spíše naopak – mnohé obce si stěžují, že je úřad neoslovil sám, tak aby o těchto podmínkách mohly jednat mnohem dříve. To je případ také Tišnova, se kterým úřad práce o smlouvách začal jednat až na konci ledna.
„Je to poněkud zvláštní, že úřady práce věděly dostatečně dopředu, že od 1. ledna tato novela vstoupí v účinnost, a mohly s námi začít tyto záležitosti řešit už před koncem roku. O využívání veřejných služeb pochopitelně velmi stojíme, proto jsme úřad práce museli oslovit sami a zahájit společné jednání,“ řekl Marek Babák.
Zdá se dokonce, jako by úřad práce o uzavírání dalších smluv nestál. V Jihomoravském kraji těchto smluv doposud uzavřel už 250 – nejen s obcemi, těch je z celkového počtu pouze 40, ale také se soukromými firmami a neziskovými organizacemi. To je podle úřadu dostatek.
Kritiku od začátku roku sklízí také nový počítačový systém, který úřady práce používají k evidenci příjemců dávek. Zaměstnanci úřadů museli pracovat i o víkendech, lidé si přesto stěžovali na zpoždění výplat. Zabezpečení systému navíc vyšetřuje i úřad pro ochranu osobních údajů.
