Praha - Krajina v okolí jihočeské Třeboně je známá především díky rybníkářství. Oblast je již přes osm století intenzivně využívána a přetvářena člověkem. Stále se zde ale dochovala řada jedinečných přírodních lokalit. Z tohoto důvodu byla zdejší oblast roku 1977 vyhlášena organizací UNESCO biosférickou rezervací v rámci programu Člověk a biosféra (MAB). Území získalo 15. listopadu 1979 i domácí ochranu - byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Region je zároveň rekreační oblastí. Turisté navštěvují především zachovalé historické město Třeboň. Oblíbená je i cykloturistika a vodáctví.
Třeboňské rybníky jsou napájeny systémem kanálů vedoucích od dvou regionálních řek, Lužnice a Nežárky. Z 465 rybníků na území CHKO se největší rozlohou honosí Rožmberk. K dalším známým rybníkům patří Horusický, Záblatský, Svět, Opatovický, Velký Tisý, Hejtman nebo Staňkovský. K nejcennějším biotopům patří zdejší rozlehlá rašeliniště se zachovalými rostlinnými společenstvy a na ně vázanou faunou. Mezi další přírodní úkazy hodné ochrany patří i extrémně suché lokality vátých písků.
Nejcennější části Třeboňska jsou chráněny v 33 přírodních rezervacích a památkách. Celková rozloha pak činí přes 4 000 hektarů. Nachází se zde 5 národních přírodních rezervací, jedna národní přírodní památka, 21 přírodních rezervací a šest přírodních památek. Na území CHKO se nachází dva mokřady mezinárodního významu zapsané na seznam tzv. Ramsarské úmluvy (Třeboňské rybníky, Třeboňská rašeliniště). V působnosti Správy CHKO jsou i národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně a národní přírodní památka Kaproun ležící mimo oblast.
V regionu roste i velké množství chráněných rostlin (borovice blatka, černýš český, koniklec jarní) a pobývá řada chráněných živočichů (vydra říční, orel mořský, mník jednovousý). Na Třeboňsku byl zaznamenán rovněž výskyt 277 druhů ptáků, z nichž více než polovina zde hnízdí. Na Třeboňsku je proto vyhlášeno 16 evropsky významných lokalit v rámci sítě Natura 2000 a rovněž i ptačí oblast Třeboňsko.
