Brno/Zlín - Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se snaží přilákat více potenciálních dárců krve. Ti mohou od února darovat nejcennější tekutinu také v úterý odpoledne mezi 14. a 17. hodinou. Doposud fungoval odběr krve na zlínském transfuzním oddělení jen v ranních hodinách.
Tuzemské transfuzní stanice se potýkají především se dvěma problémy: nedostatkem tzv. prvodárců a obecným stárnutím dárcovské populace. Svým dárcům se proto snaží vyjít vstříc dnem volna nebo úlevou na dani. Ve zlínské nemocnici také rozšiřují otevírací dobu, po kterou je možné krev darovat. Potenciální klienty lákají i na speciální akce typu valentýnský odběr krve nebo darování kostní dřeně s házenkáři. Finanční odměnu totiž nemocnice nenabízejí.
„Je potřeba dárce krve vychovávat. Ti, kteří darují krev pouze bezplatně, mají správný postoj k dárcovství krve. Jestliže si tak chce někdo přivydělat, je to komerční způsob. Neměli bychom si konkurovat, nicméně je potřeba vychovávat obecnou populaci k dárcovství krve,“ míní primářka transfuzního oddělení v bohunické Fakultní nemocnici Brno Eva Tesařová.
V oficiálním prohlášení z roku 2008 ani Český červený kříž nedoporučuje potenciálním dárcům krve, aby se z nich stali placení klienti. „Placené odběry krevních složek jsou v rozporu s tendencí prosazovanou dlouhodobě v Evropské unii i ve světě, dle níž získávání krve a krevních složek má být založeno na dárcovství bezplatném,“ stojí v prohlášení Českého červeného kříže.
Krev dárců chtějí i komerční odběrová centra
Jistým rivalem na poli dárcovství krve je komerční farmaceutická společnost Sana plasma ze Švýcarska. Pobočky firmy, která se věnuje odběru krevní plazmy, najdou lidé v Brně i ve Zlíně. Svým klientům nabízí kompenzaci čtyři sta korun za vynaložený čas při odběru krve. Návštěvníci komerčních center mají k dispozici také bezplatný internet a po krevním odběru například i občerstvení.
Z krevní plazmy se ve Švýcarsku vyrábí speciální léky, které se užívají při velkých ztrátách krve, popáleninách nebo při ztrátě imunity. Společnost Sana plasma, která na tuzemském trhu působí od roku 2007, umožňuje klientům darovat krev co čtrnáct dní. Ačkoliv i zde je první návštěva klienta spojená s lékařskou prohlídkou, podle odpůrců komerčního darování krve může finanční odměna motivovat k návštěvě nevhodné dárce, kteří by pro finanční obnos mohli zatajit i některé důležité informace.
Nemocnice se proto snaží zvýrazňovat především etický rozměr darování krve, kdy jde o nezištnou pomoc druhému člověku. „Správným motivem je snaha pomoci, vždyť zachraňujeme život,“ zdůrazňuje Tesařová. Mezi nejbližší propagační akce brněnského transfuzního centra je odběr krve na Valentýna. „Cílíme na páry a mladé lidi, aby přišli darovat krev ve dvojici. Dostávají také drobné dárky,“ láká zájemce Tesařová.
Dnes poprvé šla darovat krev také devětadvacetiletá úřednice Aneta Valoušková. „Na krajském úřadě jsme měli akci, tak to mě vyburcovalo. Šlo nás přes šedesát,“ říká Valoušková. Sama připustila, že darování krve není vůbec tak časově náročné, jak se obávala, a nakonec bude chodit darovat pravidelně.
Co do otevírací doby, nabízí brněnské transfuzní oddělení jednu z nejdelších otevíracích dob. Návštěvníci mohou centrum navštívit každý všední den mezi 6:30 a 14:00. Dřívější delší otevírací doba se nakonec neosvědčila, docházelo dokonce k tomu, že zdravotníků bylo na oddělení více než dárců. Tzv. dlouhé čtvrtky tak v Brně nakonec zrušili. Kdo jde darovat krev v odpoledních hodinách, neměl by zcela hladovět. Lékaři doporučují konzumaci ovoce, zeleniny a především dostatek tekutin. Samozřejmostí je podle zdravotníků zákaz pití alkoholu, nedoporučují ani mléčné či masné výrobky.
Například brněnská fakultní nemocnice musí pro nedostatečný registr v krevní bance nakupovat krev z Ústí nad Orlicí, na což ročně vynaloží odhadem 3,5 milionu korun. „Za posledních deset let je náš registr sice stabilní, přesto ale nedostatečný. Máme registrováno asi 16 tisíc dárců a potřebovali bychom registr o 5 tisíc osob rozšířit,“ odhaduje Tesařová. Ve Zlínském kraji chodí pravidelně darovat krev odhadem 5 tisíc lidí, jen loni jich přibylo 200. Širší databáze dárců umožňuje nemocnicím získat potřebnou krevní skupinu například i v kritických dobách, jako jsou období chřipkové epidemie nebo letní prázdniny.
Za pravidelného dárce je považován člověk, který alespoň jednou za poslední dva roky daroval krev. „Například brněnská Kometa nám s kampaní a náborem dárců hodně pomáhá,“ upozorňuje Tesařová. Ačkoliv ne všechny propagační kampaně na získání nových dárců krve fungují, brněnská nemocnice se stále snaží oslovovat nové potenciální zájemce. Populární je také soutěž O pohár akademické krve, která využívá toho, že Brno je tradičním městem vysokoškoláků.
