Tragédie vypálení osady Ploština na konci války je stále živá

Drnovice – Do konce druhé světové války zbývalo zhruba čtrnáct dní. Německé komando ale 19. dubna vypálilo a povraždilo podstatnou část pasekářské osady Ploština. V nedalekém okolí pak lehly popelem také vesnice Brlov a Vařákovy Paseky, kde zahynula padesátka lidí. Tuto tragédii si obyvatelé na Zlínsku připomínají již po osmašedesáté pietním aktem u památníku i bohoslužbou.

Na samém sklonku války vrazilo do Ploštiny německé komando a tamní obyvatelstvo „potrestalo“ smrtí za údajné napomáhání partyzánům. Přestože dodnes celé okolnosti zůstávají nejasné, ví se, že o život tenkrát přišlo dvacet čtyři lidí. Chalupy a jiná stavení lehly popelem. V jednom z nich navíc nacisté zaživa upálili deset Čechů. 

Na tomto místě dnes stojí kaplička, v níž se v jedenáct hodin odslouží bohoslužba za oběti nacistického řádění. V jednu hodinu po poledni bude uctívání památky zesnulých pokračovat u nedalekého památníku. Pietního aktu i kladení věnců se zúčastní pamětníci, politici i starostové okolních obcí. 

Památník v Ploštině
Zdroj: ČT24

Událost je v Ploštině a okolí totiž stále živá. Spousta lidí z vesnic jako Újezd, Loučka či Drnovice zabité znala – v mnoha případech se jednalo přímo o jejich příbuzné nebo přátele. „Nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát,“ vzpomíná starosta Drnovic Tomáš Zicha. 

Podoba smuteční ceremonie se v dnešní době liší. Před rokem 1989 situace vypadala jinak. Režim sice na smutnou událost nezapomněl a pořádal mohutné „oslavy“ a akce. Skutečný smysl se z nich ale vytrácel, šlo pouze o propagaci režimu, vzpomíná Zicha. Po revoluci následovalo „hluché“ desetiletí, kdy se rozhodovalo, jak dál. Nakonec se místní obyvatelé vrátili k menší, skromnější vzpomínce, která jim umožní důstojnější truchlení. 

Nad rozsáhlým areálem se však snáší mrak. Není totiž v dobrém stavu a starosta Drnovic přiznává, že není v jejich moci se o něj i o památník řádně starat. Spolu s dalšími kolegy proto hodlá požádat o pomoc stát. Je prý podstatné, aby se areál udržel a připomínal budoucím generacím, k jaké tragédii zde došlo.

7 minut
Vstup Luboše Dostála
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...