Špilberk otevřel návštěvníkům dosud nepřístupné prostory

Brno – Prostory, kam zatím noha návštěvníka nevročila, mají nyní možnost vidět turisté na Špilberku. Od dnešního večera tam otevřou novou prohlídkovou trasu. Zájemce provede sklepením pod bývalým palácem Přemysla Otakara II. až po prostory, které využívali důstojníci wehrmachtu.

Zhruba dvouhodinový okruh mimořádných prohlídek zavede návštěvníky Špilberku do jedněch z nejstarších prostor hradu – dolní gotické kaple. „Lidé se dostanou do sklepního prostoru pod již neexistujícím palácem Přemysla Otakara II. a také do renesančního salonku, jenž se otevírá jen při výjimečných příležitostech,“ uvedla mluvčí muzea Michaela Budíková.

Mimořádně otevřené jsou i prostory jižního křídla, které bylo za druhé světové války přebudováno pro potřeby vojáků wehrmachtu. Mezi jinými přestavěli němečtí vojáci jednu z místností, takzvanou Trenckovu kapli, na nacistickou síň slávy. „Prohlídku dosud nepřístupných prostor doplní i historické fotografie, díky nimž lze porovnat současný a dřívější stav,“ dodala Budíková.

Mimořádných prohlídek naplánovala správa hradu celkem čtrnáct. Na všechny je potřeba se předem objednat. Začíná se vždy v 18:30 u mostu k malému nádvoří a cena vstupenky je 150 korun.

NO COMMENT: Nově zpřístupněné prostory na Špilberku (zdroj: ČT24)

Rozsáhlá rekonstrukce jižního křídla Špilberku skončila letos v květnu. Zmíněná část hradu byla pro veřejnost uzavřena od roku 1987. Až milionové investice v posledních letech umožnily její znovuotevření. Celkem projekt spolykal 150 milionů korun, třetinu městu přispěla Evropská unie.

  • Interiér Špilberku na dobové fotografii zdroj: ČT Brno
  • Kachlová kamna s dobovým vyobrazením hradu zdroj: ČT Brno

Křídlo se v uplynulých letech vracelo do podoby, kterou mělo za druhé světové války, kdy v něm sídlil wehrmacht. Tato část hradního komplexu má nyní obnovené i původní sklepení, které bylo ve 13. století součástí královského paláce.

Na původní sklep navazují prostory v přízemí a dalších dvou patrech, které zaplnily hned tři výstavy. Expozice O nové Brno představuje brněnskou architekturu meziválečného období, kdy ve městě vznikaly významné funkcionalistické stavby. Na výstavu navazuje expozice Od moderny po současnost - v sedmi místnostech představuje to nejlepší z výtvarného umění, co v Brně vzniklo po druhé světové válce.

  • Výstava „O nové Brno“ představuje brněnskou meziválečnou architekturu autor: Jakub Ščurkevič, zdroj: ČT Brno
  • Expozice „Krystalíza her“ umožňuje prostřednictvím mnoha exponátů hru se světlem, zvukem a na terase i s větrem autor: Jakub Ščurkevič, zdroj: ČT Brno

Třetím lákadlem jižního křídla je expozice Krystalíza her, která je součástí projektu Orbis pictus Play. Je určena zástupcům všech generací a umožňuje díky mnoha exponátům hru se světlem, zvukem a na terase i s větrem.

Stavební práce na Špilberku zatím definitivně neskončily, už se bude ale jednat spíš o menší úpravy. Letos se má ještě opravit severní hradba, město dále plánuje opravit východní přístavek nad severovýchodním bastionem, hospodářské zázemí pod severní terasou a vodojemy vestavěné ve východním bastionu. Novou podobu v budoucnu dostane i úbočí pod hradem. Město plánuje, že jej protne cyklostezka, vysázen má být i vinohrad.

Špilberk

Hrad Špilberk byl založen ve druhé polovině 13. století na vrcholu stejnojmenného kopce, který dal hradu jeho jméno. Hrad nechal vystavět moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. Během staletí procházela stavba výraznými proměnami. Z předního královského hradu na Moravě, vystavěného v gotickém slohu se ve druhé polovině 17. století stala mohutná barokní pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Jeho nedílnou součástí se později stala obávaná věznice – kasematy. V roce 1962 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou, v současnosti v něm sídlí Muzeum města Brna.

Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...