Slezský román Petra Čichoně nahlíží do duše Hlučíňáků

Slezský román Petra Čichoně podle jednoho kritika propaguje nacismus, pro druhého je to mimořádný pokus podívat se do nitra obyčejných Hlučíňáků. Čichoň pokřtil svou knihu společně s novinářem Güntrem Motýlem, který zase vydal sbírku poezie. Autory spojuje především to, že oba pocházejí z Ludgeřovic.

Román vychází ze složité historie Hlučínska, které několikrát patřilo k Německu, a to i za druhé světové války. Děj má tři roviny. První vypráví o dvou zednících, kteří získají německé občanství a jedou opravovat nacistickou stavbu. Druhá líčí příběh syna jednoho z nich, který studuje totalitní architekturu. A třetí je o fašistickém architektovi.

„Dlouhodobě zabývám Slezskem a také architekturou totalitní, tak jsem si říkal, že by bylo pro mne zajímavé to spojit, protože Hlučínsko má česko-německou historii velmi problematickou a neznámou, tak jsem vymyslel tuhle fabuli,“ říká Petr Čichoň, který žije v Brně a živí se jako architekt na volné noze.

3 minuty
Reportáž Petry Sasínové
Zdroj: ČT24

„Slezský román Petra čichoně je výjimečný přesně tím, jak je výjimečné celé Hlučínsko,“ říká novinář, publicista, básník a a znalec regionální historie Ivan Motýl. „Literární kritika mu teď začala vyčítat, že tam není žádná poloha, že by si Hlučiňáci nebo autor uvědomovali, čím se provinili, protože z historického hlediska každý voják se nějakým způsobem proviní. Zkusil to jinak a trochu narazil, nicméně si myslím, že na to měl literární právo,“ dodává Motýl.

Společně s Čichoněm pokřtil svou knihu jednasedmdesátiletý novinář z Hlučína Günter Motýl. Je to sbírka poezie s názvem Ještě tak aby oči slzely. Předtím vydal své básně jenom v samizdatu.

„Dá se říct, že tady jsou básník z tvorby v rozsahu dvaceti, třiceti let. Dva nebo tři věci jsou někdy z osmdesátých let. Ale jinak jsem už poezii nepsal. Začal jsem psát prózu a doufám, že ji příští rok vydám,“ říká novinář, básník a prozaik Günter Motýl

Čichoňův Slezský román vydalo brněnské vydavatelství Host, Motýlovu sbírku vytiskl ostravský reporonis. Knihkupci už mají knihy na svých pultech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...