Slavná píseň Kaťuša zůstává v Rusku stále populární

Moskva - Píseň začínající větou „rascvětali jabloni i gruši“, tedy rozkvetly jabloně i hrušně, si zpívají již desítky let lidé po celém světě. Skladba básníka Michaila Isakovského a hudebního skladatele Matveje Blantěra během let neztratila na své popularitě. Píseň o dívce, která čeká na svého mládence odvedeného do boje, zazněla poprvé 28. listopadu 1938, ale všeobecně známou a oblíbenou se stala za druhé světové války, kdy ji proslavila zpěvačka Lidija Ruslanovová, která ji zpívala i vojákům na frontě. Kaťuša také dala jméno legendárním sovětským raketometům.

Poprvé zazněla v podání zpěvačky Valentiny Batiščevské za doprovodu orchestru Viktora Knuševického ve Sloupovém sále Domu odborů v Moskvě. Měla takový úspěch, že ji její první interpreti museli třikrát opakovat.

Píseň začali šířit jak profesionální sólisté a pěvecké sbory, tak vojenské soubory, ale i amatéři. Za druhé světové války píseň proslavila zpěvačka Lidija Ruslanovová, která ji zpívala vojákům na frontě. Její sláva byla taková, že vojáci po ní pojmenovali slavné raketomety, Němci přezdívané „Stalinovy varhany“.

Podle některých kritiků ale není Kaťuša dílem Blantěra, protože podobnou melodii složil Igor Fjodorovič Stravinskij do své opery Mavra už roku 1922.

Kaťuša je populární i v Česku 

Sláva Kaťuši již dávno překročila hranice své vlasti a oblibu si získala i v Česku, kde však kromě originální či „oficiální“ české verze sklízela úspěch také parodie o dívce Nině, která chtěla podojit býka. Své verze má píseň také například ve finštině, hebrejštině nebo italštině. Ve vesnici Vschody, která leží nedaleko rodiště Isakovského, je dokonce její muzeum, jehož úkolem je dokázat popularitu Kaťuši v Rusku i v zahraničí.

Kaťuša v současnosti nemá jen klasickou podobu, která nemůže chybět při žádných oslavách jako „píseň vítězství“ Rudé armády. V pěkně svižném tempu ji předvádějí třeba i roztleskávačky sportovního týmu CSKA. Kromě diskotékové podoby existuje samozřejmě i rapová či techno verze. „Je to dobré, ale originál je originál,“ říkají však Rusové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...