Skutečný vzhled Ledových slují mapují laserové paprsky

Podyjí - Jak vlastně vypadají unikátní Ledové sluje v Národním parku Podyjí? Odpověď na tuto otázku má vědcům dát detailní skenování podzemních prostor pomocí laserového zařízení. Jeskyně nedaleko Vranova nad Dyjí patří mezi evropské unikáty svého druhu, bohužel jsou však veřejnosti nepřístupné. Návštěvníci získají možnost nahlédnout do podzemního labyrintu alespoň prostřednictvím trojrozměrného modelu.

„Chtěli bychom přispět k objasnění toho, jak lokalita vznikla. Tím, že to budeme mít přesně zaměřené, bychom měli dostat vývojový model vzniku celého unikátního prostoru,“ přibližuje jeden z cílů průzkumu František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Odborníci začali s laserovým skenováním už minulý rok, letos v něm pokračují. V plánu je také několik kontrolních vrtů, které mají prozradit stáří a vlastnosti jednotlivých podzemních prostor.

Ačkoliv tato chráněná lokalita láká přírodovědce už více než sto let, v minulosti práci odborníků komplikoval především politický režim. „Jsme blízko hranic, v minulém režimu bylo toto území nepřístupné, protože bylo součástí železné opony, takže výzkumy se tu  prakticky nedělaly,“ přiznává Kuda.

1 minuta
František Kuda z Ústavu geoniky AV mluví o Ledových slujích
Zdroj: ČT24

„Svah, protkaný množstvím podzemních prostor, je významný nejen z hlediska mikroklimatického. Najdeme tu celou řadu zvláště chráněných rostlin. Podzemní prostory slouží zároveň jako úkryt netopýrů,“ prozradila Lenka Reiterová, vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Národního parku Podyjí.

Ledové sluje patří mezi tři nejvíce chráněné oblasti Národního parku Podyjí. Pro zvědavé oko turistů jsou ale podzemní prostory nepřístupné. Výjimkou jsou občasné komentované prohlídky pod dohledem odborníků. I proto se výzkumníci snaží přiblížit skryté tajemství jeskyní alespoň pomocí 3D modelu. „Konečná vize je udělat model pro návštěvníky národního parku. Chtěli bychom jim přiblížit, co to vlastně Ledové sluje jsou,“ vysvětluje Kuda. Skenování slují má pokračovat až do konce letošního roku.

Proč název Ledové sluje?

Ledové sluje vznikly pod vrcholem kopce Větrník nad opuštěným meandrem řeky Dyje. Na jednotlivé skalní sruby navázaly rozsedlinové jeskyně s asi dvacítkou vchodů. Odborníci odhadují, že nekrasové prostory mohou dosahovat délky až dvou kilometrů. Svůj název mají Ledové sluje odvozen od faktu, že některé dutiny jsou až do léta pokryty vrstvou ledu. Ledové stěny fascinovaly lidi od nepaměti, už v 18. století se místu přezdívalo Ledová stráň. Sluje jsou bohužel pro veřejnost nepřístupné, protože svah je neustále v pohybu a návštěvníkům by hrozilo riziko pádu. Mohou se tu alespoň pokochat vyhlídkou od obelisku, který zde v roce 1860 instaloval Okrašlovací spolek ve Vranově.

Zdroj: Portál o horách - Treking

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...