Brno – Učňovské obory už několik let pomalu vymírají. Podpořit mladé lidi ve studiu řemesel chtěl i Jihomoravský kraj, pro dvacítku vybraných oborů tedy zavedl stipendia. Ze sedmi milionů, kterými chtěl kraj studenty řemesla podpořit, ale letos hejtmanství rozdá jen pět. Na některé obory, například sklenářství, se i přes podporu kraje nikdo nehlásí. Učiliště proto samy hledají způsoby, jak studenty získat.
Sklenařinu nezachránila ani stipendia. Pomůžou technické kroužky?
Přivydělat si za půl roku studia mezi 1500 až 2500 korun mladé lidi do učňovských oborů příliš neláká. Na jižní Moravě vybral krajský úřad dvacítku řemesel, jejichž studentům nabízí stipendium. „Pomáhá to mírnému nárůstu u některých z těchto dvaceti oborů, ale jsou skutečně obory, kde nám nepomohou ani peníze. Musím říct, že třeba obor sklenář už nebyl otevřen osm let. Podle informací z Asociace krajů nebyla v žádném z nich po osm let otevřena ani část třídy, která by se zabývala sklenářstvím,“ posteskl si náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
To potvrzuje i ředitel Střední školy polytechnické v Brně Andrzej Bartoś. Poslední absolventy oboru sklenářství měla škola v roce 2009. „Obecně je menší zájem daný tím, že dětí je méně, ale také došlo k technologické proměně některých oborů. Máme třeba plastová okna a eurookna, která se řežou strojově, takže sklenářská práce není tolik potřeba,“ vysvětloval úbytek studentů Bartoś.
Ředitel SŠP Andrzej Bartoś o výuce sklenářství (zdroj: ČT24)
Kterých oborů se stipendia týkají?
Příspěvek od Jihomoravského kraje mohou získat například učni oborů nástrojář, klempíř, elektrikář, pekař, řezník, čalouník, kominík, malíř, podlahář, sklenář, zedník, pokrývač či obkladač.
Stipendia nabízí i Zlínský kraj, který podporuje studenty řemesel instalatér, klempíř, podlahář, malíř, tesař, zedník, strojní mechanik, nástrojář, karosář, obráběč kovů, sklář, řezník, výrobce obuvi, farmář a pekař.
Pokud by byl zájem, je škola připravená obor hned otevřít. Do té doby ho částečně „vpašovala“ do osnov budoucím truhlářům. „Každého studenta truhlařiny zaučujeme do sklenářských prací. Nábytek už dnes není jen dřevo nebo náhrady dřeva, ale součástí jsou i prosklená dvířka nebo zrcadla. Když se k tomu kluci naučí i řezat skla a zrcadla, tak mohou svůj nábytek lépe prodat,“ myslí si Bartoś.
Ivan Němec pracuje jako sklenář celý život. Ve své firmě zaměstnává dva lidi a práce mají pořád dost. Přiznává ale, že řemeslo pomalu vymírá. „Řemeslo vytlačila hlavně plastová okna a eurookna. Ale i jejich údržba se musí dělat. Když chce někdo vyrobit izolační skla u nás, tak mu je vyrobíme a ten den jsme mu je schopní i namontovat. Kdežto u velkovýrobce trvá dodání 3 až 4 týdny,“ vysvětlil Němec.
GALERIE
Sklenář Josef Němec si na nedostatek práce nestěžuje zdroj: ČT Brno
Sám by ale raději zaměstnal někoho mimo obor než vyučeného sklenáře. „Raději si někoho zaučím, protože absolventi ze škol ještě nic moc neumí. Vyučeného kluka musíte vzít a znovu ho všechno naučit, ale on sám musí chtít taky. Vybrat si dobrého sklenáře je umění,“ řekl Ivan Němec.
Na učiliště mají žáky přivést kroužky truhlařiny nebo obrábění
Dovednosti automechaniků, truhlářů a obráběčů - ty získají děti ze základních škol, které navštěvují speciální technické kroužky na Střední škole dopravy, obchodu a služeb v Moravském Krumlově. Škola projekt odstartovala na začátku listopadu a zájem je obrovský. Ze sedmi základních škol z blízkého okolí Krumlova do kroužků dojíždí 170 dětí.
Děti se pod dohledem odborných mistrů naučí jednoduché práce v dílnách automechaniků nebo kovářů. „Doufáme, že když jim ukážeme, že jsou tato řemesla zajímavá už na základní škole, tak že se jich potom víc na tyto obory přihlásí,“ věří ředitel Střední školy dopravy, obchodu a služeb Jiří Psota.
Vývoj počtu studentů na vybraných oborech
Obor Školní rok
2003/2004 2011/2012 2013/2014
podkovář a zemědělský kovář 15 19 14
umělecký kovář a zámečník, pasíř 36 20 18
truhlář 62 46 45
automechanik 81 158 122
(zdroj: Střední škola dopravy, obchodu a služeb v Moravském Krumlově)
Do podpory studentů na vybraných oborech už se pustily i firmy, které si tak už od střední školy nebo učiliště vychovávají budoucí zaměstnance. Například Penam si pekaře a mlynáře vychovává po celé republice. V jejich případě se výše stipendia odvíjí i od prospěchu. Při nástupu do školy žáci podepisují s poskytovatelem stipendia smlouvu, kterou se zavážou, že po dokončení školy u něj musí odpracovat několik let. Většina studentů to ale vnímá jako výhodu v době, kdy se absolventům hledá práce těžko.