Sestra, která dostala výpověď za záměnu dětí, bude mít nový soud

Brno - Případ zdravotní sestry Zdeňky Mládkové, která dostala v říjnu 2007 výpověď od třebíčské nemocnice v souvislosti s výměnou dvou dětí, se vrací k okresnímu soudu. Rozhodl o tom krajský soud v Brně, který má zato, že nemocnice jasně nedoložila, za jaké konkrétní chyby byla sestra propuštěna. Okresní soud v Třebíči tak bude muset celý případ posoudit znovu.

Okresní soud v Třebíči přitom již v březnu roku 2009 uvedl, že výpověď Mládkové byla formálně správná. A to i přesto, že předseda senátu Jan Tesař  připustil, že jednání Mládkové nebylo zdaleka jedinou příčinou osudné záměny dětí. „Jednalo se o zřetězení celé řady chyb a nedostatků, které se vyskytly,“ uvedl. Soud také nepovažuje za prokázané, že by vlastní výměnu novorozenců provedla Mládková. „To se neprokázalo ani při policejním vyšetřování, ani v průběhu dokazování u soudu,“ řekl tehdy soudce.

Senát ale dospěl k názoru, že pokud by žalobkyně během své služby 9. prosince 2006 řádně plnila své povinnosti způsobem vyplývajícím ze Zákoníku práce a Zákona o zdraví lidu, tak by musela záměnu zjistit. „Nelze přehlédnout minimálně tři aspekty: jednak rozdílnou váhu novorozenců, která se lišila o 650 gramů, jednak existenci hematomu na hlavě jednoho z dětí, který musel být viditelný, a konečně to, že děti byly na gynekologickém oddělení označeny na stehýnkách popisy, jejich příjmením,“ popsal Tesař.

Záměna dětí v Třebíči

Případ začal 9. prosince 2006, kdy se Jaroslavě Trojanové a Liborovi Brožovi z Jabloňova na Žďársku v třebíčské porodnici narodila dcera Nikola. V téže porodnici se ten den Janovi a Jaroslavě Čermákovým z Přibyslavic na Třebíčsku narodila dcera Veronika. Při koupání je zdravotníci zaměnili. Matky sice již druhý den měly podezření, že děti nejsou jejich, sestry je ale prý ujistily, že vše je v pořádku.
O několik měsíců později si Libor Broža nechal udělat testy DNA, které ukázaly, že není otcem dívky, kterou vychovával. Následně byla záměna odhalena. Oba páry si po čase dívky vyměnily. Rodiče ale poté tvrdili, že nejsou šťastni. Své biologické děti mají sice rádi, milují prý ale děti, o které pečovali po porodu. Oba páry také popsaly, že po odhalení záměny se zhoršilo jejich soužití s partnery.

I kdyby snad byl podpis smazán, pak by bylo logickou povinností žalobkyně popis obnovit, dodal. Za vinu Mládkové ale nelze klást, že nedodržela nějaké závazné standardy, neboť ty prakticky neexistovaly. Standardy nemocnice vyhotovila až v roce 2007.

Výpověď vedení zařízení předalo Mládkové v říjnu 2007 za závažné porušení výkonu pracovních povinností. Podle advokáta nemocnice Martina Urbáška předložila Mládková matkám nesprávné děti a nezkontrolovala jejich identifikaci. Váhy novorozenců se přitom několik hodin po porodu lišily o více než půl kilogramu a jedno z dětí mělo na hlavě hematom. Mládková ale podle nemocnice neučinila kroky k nápravě. V souvislosti s výměnou miminek bylo potrestáno celkem sedm zaměstnanců nemocnice. Policie ani státní zástupce neshledali, že by zdravotnický personál vyměnil děti úmyslně, trestný čin tedy spáchán nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...