Se světově uznávaným fotografem nejen o fotografiích

Viktor Kolář, fotograf, kterého ve světě znají lépe než doma. Vedle ostatních klasiků české moderní fotografie, jako jsou Drtikol, Sudek, Štreit a další, zůstal Viktor Kolář jedním z posledních našich světově uznávaných tvůrců, o němž doposud nevznikl žádný samostatný dokument. Česká televize přichází se snímkem, který tento dluh vyrovnává. Dokument Kláry Řezníčkové, který vznikl v Tvůrčí producentské skupině Kateřiny Ondřejkové, uvedeme na programu ČT art 6. května 2014 ve 20:20 hodin.

Život Viktora Koláře, prožité peripetie a dramatické rodinné události zajímavě mapují a zobrazují celou druhou polovinu 20. století. Ve světě uznávaný fotograf, jehož snímky kupují prestižní galerie, vystupuje v televizním dokumentu jako průvodce svou první retrospektivní výstavou (Dům U Kamenného zvonu 2013) i místy, kde vznikaly záběry z všedního života v průmyslové Ostravě. Kolář se nebál ani emigrace do Kanady v roce 1968, ani návratu po pěti letech do normalizační deprese, kdy se musel živit prací v ocelárně i jako kulisák. I o tomto období a fotografiích, které v Kanadě vznikly, hovoří v dokumentu a srovnává snímky vzniklé v Kanadě s fotografiemi Ostravy. Nechává nás uvědomit si podobnost životního stylu na západě v 70. letech s našimi dnešními zvyklostmi. Viktor Kolář pozve televizního diváka i do svého soukromí, které přibližují fotografie a staré filmy z rodinného archivu i veskrze současné rozhovory s dcerami a manželkou.

Autorkou dokumentu o Kolářovi je Klára Řezníčková, která za svůj předchozí dokumentární film Trojmezí získala v  roce 2012 cenu Pavla Kouteckého a zařadila se tak k tuzemským špičkám současné dokumentární tvorby (v konkurenci porazila např. Helenu Třeštíkovou či Olgu Sommerovou). Koncept svébytného dokumentu o Viktoru Kolářovi v jejím případě propojuje osobní znalost prostředí, profesní zkušenost i nesporný pozorovací talent. Samotná režisérka komentuje způsob, jakým dokument vznikal slovy: „Viktor Kolář našemu malému štábu postupně umožnil dostat se do jeho blízkosti, poznat se s jeho rodinou, spřátelit se. Každý člen štábu dostal ve filmu velký prostor projevit se vlastním filmovým jazykem, od kameramana, přes zvukaře, střihače až po hudební skladatelku. Věřím, že radost z této práce je na konečném výsledku znát.“

V dokumentu je kladen důraz na vizuální stránku, kterou vytvářejí nejen Kolářovy fotografie, ale i citlivá kamera Martina Polčáka, která s Kolářovými fotografiemi ladí. Přidanou hodnotou vedle Kolářova vnímání světa jsou i reflexe vývoje společnosti, které jsou s jeho tvorbou a životními postoji spojeny. Pracuje se také s fotografiemi, které nebyly doposud nikde publikovány. Významnou součástí dokumentu je původní hudba.

Vedle scenáristky a režisérky Kláry Řezníčkové a kameramana Martina Polčáka jsou pod dokumentem podepsáni střihač Pavel Kolaja, zvukař Jakub Krajíček, dramaturg Martin Novosad a autorka scénické hudby Tereza Bulisová.

Vysílání: ČT art 6. května 2014 ve 20:20 hodin

11 minut
Rozhovor s Viktorem Kolářem
Zdroj: ČT24

www.ceskatelevize.cz/viktorkolar

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...