Schengenský prostor se rozšířil o devět nových zemí, mj. i o Česko

Brusel/Praha - V noci z 20. na 21. prosince se schengenský prostor volného pohybu bez hraničních kontrol rozrostl o devět nových zemí včetně Česka a Slovenska. Z hranic České republiky tak zmizely pasové kontroly. Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet. ČR je po rozšíření obklopena jen zeměmi, které jsou do prostoru také zapojeny. Pohraniční kontrolu nahradily vnitrostátní akce ve spolupráci s kolegy ze zahraničí.

Zrušení kontrol na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru platí shodně pro všechny osoby překračující hranice, tj. pro občany Evropské unie i pro státní příslušníky třetích zemí. Vnitřní hranice je možné v zásadě překročit kdekoliv a kdykoliv, ale přestože se na nich neprovádějí žádné kontroly, každý je povinen mít u sebe platný doklad totožnosti.

I po rozšíření schengenského prostoru jsou platná všechna pravidla EU související s jednotným vnitřním trhem a volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Při překračování hranic je proto třeba respektovat příslušné předpisy. Z praktického hlediska se jedná např. o povolené množství tabákových výrobků a alkoholických nápojů převážených pro osobní potřebu.

Schengenský systém se jmenuje podle vesnice v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř EU podepsána. Do systému bylo dosud zapojeno 13 zemí EU (bývalá „patnáctka“ bez Británie a Irska), z nečlenských zemí Norsko a Island. Nyní má přibýt většina z desítky nových členů EU přijatých od roku 2004: vedle Česka také Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Malta. Desátý Kypr požádal podle EU o roční odklad svého vstupu do Schengenu, protože potřebuje delší přípravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...