Velké Losiny - Ruční papírna ve Velkých Losinách nepřestává bojovat o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. Aby měla větší šanci, chce se spojit s Památníkem papíru z Polska. O technické památky je totiž větší zájem. Potvrzuje to i letošní vysoká návštěvnost papírny.
Jediná středověká manufaktura ve střední Evropě s tradicí čtyř století, to je devíza, kterou může papírna ve Velkých Losinách vložit do společné žádosti o zápis na seznam UNESCO, kterou chystá s polskou stranou.
Protože památky mají vždy jen jeden pokus o zápis na světový top list, obě instituce projekt pečlivě připravují. Potenciál papírna podle ředitele má. Třeba nejstarší stroj dodnes v provozu běžně funguje.
První archy ale vyrobili Losinští už na konci 16. století a od té doby se kolos nezastavil. I výrobní proces zůstal stejný. Podle odborníků je to velké plus. Na seznamu UNESCO totiž chybí technické památky.
Celá manufaktura začíná drcením bavlny s příměsí lnu.
Největší formát, co papírna produkuje, se blíží velikosti A1. Každodenní práce u síta na nabírání papírové drti je tak pořádná dřina.
„Udělá se takových dvě stě padesát kusů, je s tím daleko větší práce a je to náročné,“ uvedla jedna ze zaměstnankyň papírny.
Velké Losiny tak ročně vyprodukují jen deset tun ručně dělaného papíru. Stroje by stejné množství vyráběly pouhých pět hodin.
To, že se jedná o ruční práci v pravém slova smyslu, potvrzuje, že v manufaktuře projde jeden list papíru dvaceti pěti až třiceti rukama.
Archy papírníci dodávají jak státním institucím, magistrátům, ale třeba i rekvizitářům historických filmů. Největším odběratelem jsou vysoké školy.
Listy mohou mít nejrůznější barvu, formát i texturu. Na ruční papír se dá psát čímkoliv, ale nejlépe inkoustovým perem.
Do ruční papírny se ročně přijde podívat kolem sedmdesáti tisíc lidí. Je tak nejnavštěvovanější technickou památkou v regionu.
