Ruční papírny v Losinách chtějí spolu s Památníkem papíru v Polsku na seznam kulturního dědictví UNESCO

Velké Losiny - Ruční papírna ve Velkých Losinách nepřestává bojovat o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO. Aby měla větší šanci, chce se spojit s Památníkem papíru z Polska. O technické památky je totiž větší zájem. Potvrzuje to i letošní vysoká návštěvnost papírny.

Jediná středověká manufaktura ve střední Evropě s tradicí čtyř století, to je devíza, kterou může papírna ve Velkých Losinách vložit do společné žádosti o zápis na seznam UNESCO, kterou chystá s polskou stranou.

3 minuty
Reportáž Moniky Bezuchové
Zdroj: ČT24

Protože památky mají vždy jen jeden pokus o zápis na světový top list, obě instituce projekt pečlivě připravují. Potenciál papírna podle ředitele má. Třeba nejstarší stroj dodnes v provozu běžně funguje.

První archy ale vyrobili Losinští už na konci 16. století a od té doby se kolos nezastavil. I výrobní proces zůstal stejný. Podle odborníků je to velké plus. Na seznamu UNESCO totiž chybí technické památky.

Celá manufaktura začíná drcením bavlny s příměsí lnu.

Největší formát, co papírna produkuje, se blíží velikosti A1. Každodenní práce u síta na nabírání papírové drti je tak pořádná dřina.

„Udělá se takových dvě stě padesát kusů, je s tím daleko větší práce a je to náročné,“ uvedla jedna ze zaměstnankyň papírny.

Velké Losiny tak ročně vyprodukují jen deset tun ručně dělaného papíru. Stroje by stejné množství vyráběly pouhých pět hodin.

To, že se jedná o ruční práci v pravém slova smyslu, potvrzuje, že v manufaktuře projde jeden list papíru dvaceti pěti až třiceti rukama.

Archy papírníci dodávají jak státním institucím, magistrátům, ale třeba i rekvizitářům historických filmů. Největším odběratelem jsou vysoké školy.

Listy mohou mít nejrůznější barvu, formát i texturu. Na ruční papír se dá psát čímkoliv, ale nejlépe inkoustovým perem.

Do ruční papírny se ročně přijde podívat kolem sedmdesáti tisíc lidí. Je tak nejnavštěvovanější technickou památkou v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...