Praha - Právě před rokem 28. března česká vláda oficiálně zahájila jednání o vybudování protiraketové základny v Brdech. Přesto, že většina české veřejnosti nesouhlasí s umístěním americké radarové základny na českém území, po roce vyjednávání vládní představitelé v Bruselu oznámili, že hlavní smlouva o umístění amerického protiraketového radaru na českém území je připravena k podpisu. Podepsat by se měla začátkem května, nejspíše v Praze.
Rok po zahájení jednání o americké základně v Brdech je smlouva před podpisem
Přitom počínaní vlády nelibě sleduje kromě veřejnosti i celá opozice. Komunisté s americkým radarem vůbec nesouhlasí a sociální demokracie chce o základně minimálně vyhlásit referendum. Avšak speciální zákon o referendu k umístění americké radarové základny sněmovna zamítla.
Záměr také ostře kritizují ruští představitelé, kteří opakovaně hrozí odvetnými opatřeními, pokud bude americký plán realizován. Ruský prezident Putin dokonce v červnu 2007 na summitu zemí skupiny G8 v Německu navrhl, aby USA pro vybudování základny využily radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu. Americká strana nakonec dala přednost střední Evropě.
Poprvé Američané přijeli kvůli radaru v létě 2006
Předběžné konzultace o rozmístění prvků protiraketové obrany zahájily USA se zeměmi regionu již v roce 2002. V únoru 2004 se česká vláda rozhodla zahájit jednání o technických parametrech případné základy. Lokality vhodné pro vybudování radarové základny si Američané přijeli obhlédnout v červenci 2006. Experti tehdy zkoumali vojenské prostory Boletice, Libavá a Brdy. Vláda o americké snaze začala veřejnost informovat až v lednu 2007. Tehdy premiér Mirek Topolánek oznámil, že Američané chtějí na českém území vybudovat pouze radarovou část základny, s raketovou pak počítají na polském území. Na konci ledna pak Spojené státy oficiálně požádaly o umístění radaru v Brdech.
Jak to bude s kontrolou ruských inspektorů
Jedním ze sporů, které se objevily ve vzájemném vyjednávání, byly kontroly ruských inspektorů na americké základně v Brdech. V říjnu 2007 jednal americký ministr obrany Robert Gates s premiérem Topolánkem. Gates tehdy uvedl, že na amerických základnách v ČR a Polsku by mohli působit i ruští zástupci. Topolánek později řekl, že ruští inspektoři by mohli základnu občas kontrolovat, nicméně trvalou přítomnost ruských vojáků vyloučil. K této otázce se v poslední době vyjádřil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Potvrdil stanovisko české vlády, podle kterého je přístup ruských inspektorů k uvažované základně v Česku možný pouze se souhlasem České republiky.
ČR i USA chtěly mít dohodu do summitu v Bukurešti
V únoru se jednání o radaru začala pomalu chýlit ke konci. Česko se s USA mimo jiné dohodlo i na tom, že v hlavní smlouvě upravující podmínky pro případnou stavbu radaru v Česku bude samostatná kapitola o propojení stanice s NATO. Právě skutečnost, že jak americká, tak i česká strana chtěly, aby systém protiraketové obrany ve střední Evropě byl začleněn do alianční obrany, vedla obě zúčastněné strany k tomu, aby se snažily vyjednání ukončit do zahájení summitu NATO v Bukurešti. Proto se poslední měsíc stále častěji objevovaly zprávy o tom, že Spojené státy a Česko se přiblížily dohodě. Na druhé straně jednání s Polskem o umístění základny s deseti protiraketovými střelami váznou. Varšava totiž žádá, aby součástí dohody byla také vojenská pomoc Polsku.
Druhou smlouvu k radaru, kterou mají na starosti ministerstva obrany a která se týká pobytu amerických vojáků v ČR, dosud řeší vyjednávací týmy obou zemí. Kdy bude hotova, není jasné. Premiér Topolánek již dříve nevyloučil, že dohoda by mohla být hotova až po summitu, nepochybně pak do léta. Podle dřívějších informací Washington chce, aby se smlouva o pobytu vojsk netýkala jen radarové základny v Brdech. Do budoucna by se podle nich měla týkat i případné další přítomnosti amerických vojáků v Česku.
Obě smlouvy, které jsou předpokladem pro umístění radaru ve vojenském prostoru v Brdech, musí ještě schválit parlament. Dokumenty budou schvalovány stejným způsobem jako ostatní mezinárodní smlouvy, což znamená, že sněmovna je bude schvalovat jako celek, bez možnosti cokoliv v dokumentech změnit.
Brdy - okolí Kytína