Recidivista Lubina zastřelil střihače Michala Velíška

Praha - Recidivista David Lubina na pražském Karlově náměstí 13. září 2005 zastřelil střihače televize Nova Michala Velíška, jenž se zastal ženy, kterou muž obtěžoval. Policie jej dopadla po třítýdenním pátrání. Pražský vrchní soud jej v listopadu 2006 poslal na 25 let do vězení. Čin Lubiny tehdy vzbudil velké rozhořčení, zároveň se objevily i obavy, že lidé se příště budou bát přijít někomu na pomoc.

Lubina obtěžoval v září 2005 v parku na Karlově náměstí v centru Prahy mladou ženu a ohrožoval ji pistolí. Všiml si toho Velíšek, a když se ženy chtěl zastat, útočník po něm dvakrát vystřelil. Televizní střihač, který byl tehdy na procházce s roční dcerou v kočárku, útok nepřežil. Obžalovaný se k činu přiznal, tvrdí ale, že nechtěl vraždit. Reakce střelbou prý byla podvědomá a z leknutí. Bál se dopadení a vězení. Znalci z oboru psychologie a psychiatrie však označili možnost Lubinovy převýchovy za velmi ztíženou. Za mřížemi strávil téměř devět let a žádné ponaučení si z toho podle nich nevzal.

Pražský vrchní soud poslal Lubinu v listopadu 2006 na 25 let do vězení s tím, že jde o recidivistu s rozsáhlou trestní minulostí. O dva roky tak zpřísnil výjimečný třiadvacetiletý trest, který mu uložil městský senát. „Bez varování usmrtil člověka, který vystoupil na obranu jiného člověka. Tento případ se výrazně vymyká obvyklým vraždám,“ řekl tehdy k případu soudce Jiří Lněnička.

Vyučený zedník Lubina již před spáchání vraždy v Praze strávil za mřížemi 8,5 roku za loupeže na poštách, braní rukojmí a za maření výkonu úředního rozhodnutí, protože z vězení utekl. Ještě v lednu 2006 mu soud vyměřil rok a půl vězení za to, že v červnu 2005 v pražském autobuse v opilosti vyděsil cestující plynovou pistolí. Tento verdikt pražský vrchní soud zrušil a uložil Lubinovi souhrnný trest 25 let vězení. 

Lubina se v listopadu 2007 obrátil se stížností ještě k Ústavnímu soudu. Za vraždu střihače Velíška požaduje mírnější trest. Chce, aby o jeho případu znovu rozhodoval pražský vrchní soud. Lubina již v březnu 2007 podal dovolání k Nejvyššímu soudu, protože nesouhlasil s právní kvalifikací, kterou použily soudy v jeho případu. Podle jeho obhájce měl být Lubina odsouzen za prostou vraždu, a nikoliv za usmrcení kvůli zakrytí jiného trestného činu. Nejvyšší soud však jeho dovolání odmítl.

Michala Velíška, jenž za to, že se zastal mladé ženy, zaplatil životem, prezident Václav Klaus 28. října 2005 vyznamenal medailí Za hrdinství in memoriam. Velíškovo jméno nese od roku 2006 cena udělovaná každoročně lidem, kteří zachránili člověka a riskovali při tom svůj život nebo zdraví. Nezisková organizace ADRA, jež je jedním z vyhlašovatelů ceny Michala Velíška, ji poprvé udělila v roce 2006 muži, který bránil sanitářku v nemocnici v Karviné před napadením skupinou útočníků. Poté byl například oceněn čtrnáctiletý chlapec, který vytáhl z rozbouřené řeky malé dítě. Udělované ocenění se navíc stalo součástí uceleného projektu Hrdinové mezi námi, který byl spuštěn pod záštitou vdovy po Michalu Velíškovi Ivy v létě roku 2007. Jeho smyslem je zviditelnit postoje slušnosti a statečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...