Brno – V brněnské Vídeňské ulici byla přesně před patnácti lety otevřena první mešita v Česku. Ve svatostánku, který na začátku navštěvovaly jen desítky muslimů, se dnes pravidelně schází k modlitbám asi 400 lidí. Kromě Brna mají muslimové mešitu také v Praze, modlitebny jsou i v dalších českých městech.
První tuzemská mešita slaví patnáct let od svého otevření
Muslimové, kteří se rozhodli v 90. letech mešitu v Brně zbudovat, měli problémy ještě předtím, než byl vůbec položen základní kámen. Stavba vyvolávala protesty, někteří lidé proti ní sepisovali petice. Muslimové původně chtěli, aby měla mešita věžičku symbolizující minaret, který je tradiční součástí stavby. Po protestech ale od záměru ustoupili a duchovní stánek tak dnes zdobí jen zelená mozaika nad dveřmi s náboženským textem.
Stavět se začalo v červenci roku 1997 a přesně o rok později byla první mešita v Česku slavnostně otevřena.
Muslimská náboženská obec existovala už v meziválečném Československu, po druhé světové válce ale zanikla. Muslimové se opět začali organizovat až na začátku 90. let. V posledním sčítání lidu se k islámu přihlásilo 1 921 obyvatel České republiky.
Ačkoliv se její provoz obešel většinou bez problémů, čas od času se stala cílem pochodu krajně pravicových demonstrantů, lidí protestujících proti islámu či údajné islamizaci České republiky. Mešitu několikrát posprejovali neznámí vandalové. V roce 2008 se vedle bílého nápisu v průčelí objevila hesla „Islámu stop!“ a „NE!“.
Kontroverze v mešitě
Některé horké chvilky připravili brněnským muslimům i jejich vlastní souvěrci. Před třemi lety se na veřejnost dostala nahrávka nenávistného kázání, v němž v roce 2009 český konvertita Lukáš Větrovec citoval pasáže z Koránu vybízející k likvidaci Židů. Předseda muslimské nadace Hassan Muneeb se za událost omluvil a ujistil, že kázání nepohnulo muslimskou komunitu k žádné nesnášenlivosti.
V roce 2012 pak veřejnost pobouřily fotografie, na nichž se objevil Lukáš Větrovec. Na snímcích v mešitě střílí z airsoftových zbraní na terč a fotí se s nimi. Fotografie pobouřily i samotné muslimy, kteří popřeli, že by o události věděli. Trestní oznámení policie odložila, v modlitebně ale už nikdo nesmí zůstávat bez dozoru.
Navzdory nesnázím se počet brněnských věřících praktikujících islám neustále rozrůstá a muslimové proto už řadu let uvažují o stavbě druhé mešity. „Vzniká to z našich potřeb, nikoliv z nějakého roztahování, jak se někdo může domnívat. Jsme si už delší dobu vědomi, že je tato mešita malá jak pro děti, tak i pro nás, není tu žádný společenský prostor,“ vysvetlil předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi.
4 minuty
Hovoří předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi
I tyto plány ale narážejí na odpor části veřejnosti. Islámská nadace tak musela upustit například od plánu postavit mešitu v brněnské Křenové ulici, kde už stojí kostel a židovská synagoga. Stavbou mešity chtěli muslimové symbolicky doplnit „náboženský trojúhelník“. Po nevoli části veřejnosti a zejména křesťanských demokratů proto poslední plány zní - najít stavební místo na okraji Brna.
Ať už vznikne nový svatostánek kdekoliv, mešita ve Vídeňské ulici už bude navždycky tou první v České republice.
- Interiér brněnské mešity zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482626.jpg
- Interiér brněnské mešity zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482630.jpg
- Interiér brněnské mešity zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482631.jpg
- Interiér brněnské mešity zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482625.jpg
O mešitách
Slovo „mešita“ patrně pochází ze semitských jazyků. Aramejské סגד (s-g-d) má význam uctívat, poklekat. Tvar misgad/masgad tak znamená „místo uctívání“. Do Evropy se toto slovo dostalo přes Španělsko, když v době islámské nadvlády tento výraz místní obyvatelé přijali ve tvaru mos'keh (nyní mezquita), odkud se rozšířil do ostatních jazyků.
Výzdoba mešit je podřízena ideálu nezobrazování živých bytostí, a proto stojí na opakování geometrických tvarů nebo arabské kaligrafii, která je postavena na textech Koránu.
Důležitou součástí mešity je mihráb - výklenek, který ukazuje modlitební směr. Ten je orientován k Mekce. Dodržení modlitebního směru je prvkem sjednocujícím muslimy na celém světě. Ať jsou totiž věřící muslimové na kterémkoliv místě na zeměkouli, během modlitby jsou součástí pomyslných soustředných kružnic se středem v Mekce a pomníku Ka‘ba.
Islám nařizuje oddělení modlitebního prostoru pro muže a ženy, a to buď tak, že prostor pro ženy je za prostorem pro muže, nebo jsou ženy ve vyvýšené pozici na galerii. Do mešity se také všichni zouvají a musí být vhodně oblečeni.
Zdroj: Islámská nadace v Praze