První dokument o Viktoru Kolářovi viděli první diváci

Ostrava - Ostravské Minikino uvedlo v předpremiéře dokument České televize o fotografovi Viktoru Kolářovi. I když je jeho výjimečná tvorba zaměřená na Ostravu světově uznávaná, dosud o něm nevznikl žádný dokument. S nápadem natočit portrét přišla režisérka Klára Řezníčková, kreativní producentku Kateřinu Ondřejkovou ihned nadchl. A Viktor Kolář, který je spíše uzavřený člověk nestojící o publicitu, souhlasil.

Po intenzivní půlroční práci vznikl dokument s názvem Viktor Kolář. Přibližuje jeho vnímání světa a lidí, vztah k rodné Ostravě, ukazuje známé i dosud nepublikované snímky. Ze soukromého archivu poskytl tvůrcům mimořádné filmové záběry, které ho zachycují jako líbezného, asi dvouletého chlapečka, který se s ještě mladším bratrem přetahuje o fotoaparát Leika. Umělec, který celý život fotil jen to, co sám chtěl, s kamerou skutečně vyrůstal. Jeho otec měl v Ostravě fotoateliér.

Viktor Kolář
Zdroj: ČT24

V dokumentu vystupuje kromě Viktora Koláře jen jeho žena a dvě dcery. „Není tam žádná konfrontace s odborníky nebo teoretiky,“ podotkla režisérka Klára Řezníčková, která natáčela u Kolářů doma, v ostravských ulicích nebo na komentované prohlídce jeho retrospektivní výstavy v Praze.

V rozhovoru, který s Kolářem na předpremiéře natočila redaktorka Vendula Horníková, Kolář mimo jiné líčí, proč na spolupráci s Českou televizí přistoupil.

Rozhovor s Viktorem Kolářem na předpremiéře filmu:

Dosud není jasné, kdy uvidí dokument diváci České televize. Podle Kateřiny Ondřejkové to bude někdy na jaře na ČT Art. Přesný termín zatím není známý. Klára Řezníčková pracovala s kameramanem Martinem Polčákemm, hudební skladatelkou Terezou Bulisovou a dalšími.

Viktor Kolář

Viktor Kolář se narodil v roce 1941 v rodině vedoucího fotoateliéru v Ostravě. Vystudoval Fotografický institut. V roce 1964 měl na Černé louce první výstavu. Roku 1968 emigroval do Kanady, pracoval tam, získal umělecká stipendia, přesto se v roce 1973 vrátil do Ostravy, kde ho čekaly výslechy na policii a práce dělníka v Nové Huti. Později dělal kulisáka v Divadle Petra Bezruče. V roce 1985 se mohl vrátit ke svobodnému povolání fotografa. Roku 1994 začal učit fotografii na FAMU. Vystavoval v New Yorku, Berlíně, San Franciscu, Dortmundu, v Aténách a mnoha v dalších městech. Vydal řadu publikací. Žije a pracuje v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...