Brno/Hajany - Případ hajanského starosty Jaroslava Kokrhánka (nez.) a jeho příbuzných se opět zamotal. Krajský soud ho totiž vrátil ke státnímu zástupci. Kokrhánek, který byl za problematický prodej obecních pozemků již nepravomocně odsouzen okresním soudem, tak může dál starostovat v třísethlavé obci na Brněnsku. A zatímco na problematických pozemcích již vyrůstají domy, případ je znovu na začátku.
„Dosavadním postupem bylo porušeno právo na obhajobu. Prozatím nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, zda Marie Deymová byla či nebyla československou občankou. Nelze tudíž v této věci vydat trestní rozhodnutí,“ vysvětlila mluvčí Miroslava Sedláčková, proč krajský soud zrušil rozsudek toho okresního.
Někdejší majitelku pozemků v Hajanech, Marii Deymovou, zmiňuje rozhodnutí proto, že právě nároky na restituci jejího rodu se týkaly prodaných pozemků. Právní názor krajského soudu - tedy, že nejprve se musí rozhodnout o restitučních nárocích, potom teprve soudit starostu, který prodal blokované pozemky - je v rozporem s názorem soudu pro Brno-venkov. Ten již v roce 2012 Kokrhánka odsoudil k necelým čtyřem rokům vězení.
Sám Kokrhánek pochopitelně rozhodnutí, které ho prozatimně osvobozuje, vítá. „Jsem rád, že začala fungovat spravedlnost a že krajský soud je konečně objektivní,“ řekl do telefonu Jaroslav Kokrhánek, který od května loňského roku opět úřaduje. Z vazby se tehdy dostal ven na dvoumilionovou kauci.
Čeká se na restituci a znalecké posudky
Mluvčí okresního soudu Michal Hoskovec naopak tvrdí, že soud zasáhnout musel. „Je-li dána blokace nebo probíhá-li restituční spor, žádná osoba není oprávněna s pozemky nakládat. Tím se dopouští trestného činu. A to ať by byl výsledek restituce jakýkoli,“ popsal právní názor soudu pro Brno-venkov Hoskovec s tím, že zásah byl naopak nutný. Právě kvůli situaci, že by restituent získal zpět pozemek, který už ale mezitím koupil někdo jiný.
Co bude tedy v kauze, která započala roku 2009, následovat? Státní zástupce vrátí případ zpět policistům, kteří budou čekat na výsledek restitučního sporu. Tam naposledy rozhodl správní odbor Krajského úřadu Jihomoravského kraje o tom, že Marie Deymová československou občankou nebyla. Její právní nástupci se ale odvolali a tak rozhodnutí není pravomocné. Kromě toho se budou muset zpracovat znalecké posudky kvůli podezření, že pozemky byly prodány výrazně pod cenou. O tom totiž pojednává druhý rozmněr kauzy.
Kauza se táhne už od roku 2009
Na celou hajanskou kauzu jako první upozornil pořad Reportéři ČT. Jejím základem jsou pozemky, které starosta a zastupitelé prodali v roce 2009. Ačkoli v územním plánu figurovaly jako stavební parcely, byly pozemky prodány za cenu orné půdy. Ta tehdy činila 25 až 100 korun za metr čtvereční. „V dané lokalitě se pohybuje metr čtvereční stavebního místa kolem nějakých 1 500 korun. Takže pozemky byly podhodnocené,“ načrtl rozpor opoziční zastupitel Drahomír Kolbert.
Jeho slovům napovídá i další osud pozemků. Noví majitelé jejich část hned po pár měsících přeprodali dál. Na parcelách, které koupili za osm milionů vydělali milionů dvanáct. Prodej pozemků pod cenou ale není jediným problematickým krokem, který starosta a zastupitelé učinili. V sedmičlenném zastupitelstvu má navíc Kokrhánkova rodina většinu - zasedá v něm jeho dcera, syn a zeť.
Starosta se z vězení vrátil na radnici
Část pozemků totiž vůbec nepatřila obci a další byly blokovány restitučními nároky a tudíž neprodejné. Transakce tak poškodila nejen prodávajícího, ale i kupující. Pokud dojde k naplnění restitučních nároků rodiny Deymů, bude muset obec nové vlastníky půdy odškodnit. A to cenou, kterou noví vlastníci zaplatili. Nikoli tedy obcí utrženými 8 miliony, ale až dvaceti, které za přeprodej získali překupníci.
Původně udělil starostovi Kokrhánkovi v březnu loňského roku okresní soud pro Brno-venkov téměř čtyřletý nepodmíněný trest. Starosta, který se předtím i se svou rodinou vyhýbal soudu, se však odvolal, zaplatil dvoumilionovou kauci a na konci května loňského roku se opět ujal úřadu. Po nynějším rozhodnutí krajského soudu může nerušeně úřadovat i nadále.
