Příbuzní a veřejnost se rozloučili se spisovatelkou Legátovou

Brno - Ve smuteční síni brněnského krematoria se dnes rozloučili smuteční hosté se spisovatelkou Květou Legátovou, autorkou zfilmované povídkové knihy Želary. Zemřela v noci na 22. prosince ve věku 93 let. Publikovala již od 50. let, nicméně uznání jí přinesly až Želary. V roce 2002 dostala Státní cenu za literaturu.

Na poslední cestu hrála Věře Hofmanové, což bylo její vlastní jméno, hudba ze Želar. Smuteční řečí se s ní loučila například Dora Kaprálová, autorka rozhovorů se spisovatelkou Návrat do Želar. „Tebe nám vzali, ale Tvůj svět Želar nám nikdo nevezme. Ten nám zůstane napořád,“ řekla Kaprálová, a opět tak zdůraznila výjimečné literární dílo. Smuteční hosté si vyslechli i úryvek z novely Jozova Hanule, jež také posloužila jako předloha pro film Želary.

Na pohřbu se sešli zástupci brněnské kulturní obce a také například režisér J. A. Pitínský. Legátová pocházela z venkovské učitelské rodiny, vystudovala češtinu, fyziku a matematiku a největší část života, 40 let, působila na jednotřídkách v různých částech Beskyd. Z této oblasti čerpala náměty svých příběhů. První díla jí vyšla v 50. letech, v roce 1961 vydala román pro dívky Korda Dabrová. V 60. letech pracovala pro časopis Host do domu. Napsala několik pohádek a řadu rozhlasových her, v 90. letech vyhrála rozhlasovou soutěž Prix Bohemia.

Želary / György Cserhalmi, Aňa Geislerová
Zdroj: ČT24/ČT

Soubor povídek Želary, byť publikovaný až v roce 2001, napsala Legátová takřka před 40 lety. Čtenáře zaujaly její popisy tvrdých, tragických osudů, pokřivených často bídou a těsnými obzory malého světa, realistické, nesentimentální a současně poetické a plné pochopení lidské touhy po svobodě, po nevědomém směřování k něčemu vyššímu. Téměř všechny postavy jejích románů prý měly reálnou předlohu, vycházející z jejích letitých zkušeností učitelky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...