Příběh věcí na zámku Mníšku pod Brdy

Zámek v Mníšku pod Brdy je otevřen celoročně a zve návštěvníky do svých komnat každý den mimo pondělí i v listopadu a prosinci. K dispozici je bohatě zařízená expozice rozdělená do dvou půlhodinových okruhů.

V první návštěvnické trase zavítáte do honosných reprezentativních místností. Mezi ně patří velké jídelny, malá rodinná kaple, pánský i dámský salónek, knihovna nebo pracovna s loveckou věží. Jsou zařízeny převážně barokním a barokizujícím dobovým nábytkem, vyzdobeny mnoha portréty zámeckých majitelů. Na druhé návštěvnické trase nahlédnete do života rodiny posledních majitelů zámku, Kastů z Ebelsbergu. Jak měli zařízené své soukromé ložnice a komnaty? Historickým nábytkem, ale zároveň prakticky a moderně. Hraběnka Terezie se svým manželem baronem Theodorichem byli i přes svůj věk moderní a otevření lidé, kteří se neobávali technického pokroku a civilizačních vymožeností.

Roku 1878, 20 let po narození pana barona, si nechal slavný vynálezce T. A. Edison patentovat první zařízení, které bylo schopné zaznamenávat a reprodukovat zvuk. Jedná se o fonograf, který si mohou návštěvníci prohlédnout na druhém okruhu v baronově ložnici. Záznam se prováděl na kovový váleček později pokrytý vrstvou vosku. Byl to ve své době převratný vynález. Co mu ale zlomilo vaz a zapříčinilo, že byl vytěsněn gramofony? Nemožnost vyrábět kopie z jednou nahraného záznamu. A to v případě gramofonové desky šlo.

Ani na první návštěvnické trase, přestože představuje historické prostory, nechybí moderní vynálezy. Poslední místnost byla v době první třetiny minulého století, kdy pan baron bydlel na Mníšku, využívána jako pracovna pro správu velkostatku. V této kanceláři byl kromě per, kalamářů a účetních knih používán již i psací stroj. Jeho historie sahá dokonce o století a půl před vynález fonografu. První psací stroje uměly psát jen velká písmena a zajímavostí je také různé rozložení písmen na klávesnici, než se ustálila dnešní podoba. Jistě si každý, kdo píše na počítači, všiml, že ta česká se od anglické liší přehozením písmen Y a Z. Do Čech se totiž začaly psací stroje dovážet koncem 19. století z Německa, německy se také hovořilo a psalo. A protože v němčině, na rozdíl od angličtiny, se mnohem častěji používá Z místo Y, bylo toto písmeno umístěno výhodněji. Na zámku máme psací stroj americké značky. Jakou má klávesnici?

Marie Charvátová, Mníšek pod Brdy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...