Jižní Morava - Předvolební debata České televize se v Jihomoravském kraji věnovala především justici. Brno je totiž sídlem Ústavního soudu ČR. Osm lídrů jihomoravských kandidátek tak odpovídalo na témata vymahatelnosti práva, protikorupčních zákonů i fungování státních zastupitelství.
Nejvyšší soudní instituce se shodují, že český právní řád je nepřehledný. Za pravdu jim dávají i právní experti. Parlament si oblíbil tzv. přílepky. Mnohostránkové dodatky o změnách se podle nich navíc projednávají příliš rychle, a poslanci ani nemají dostatek času k prostudování.
Advokáti připouštějí, že komplikovaný právní systém s pěti tisícovkami právních předpisů je pro ně nepřehledný. „Jenom díky informačním technologiím jsme dnes schopni vykládat a aplikovat právo. Představa, že jako v minulosti právník otevřel sbírku zákonů a nalistoval si znění nějakého zákona, je dnes naprosto zcestná,“ připustil generální sekretář Ústavního soudu ČR Ivo Pospíšil.
„Není úplně jednoduché pro veřejnost zjistit, jakým způsobem zákon procházel vládou, ministerstvy, parlamentem. Jmenuje se to legislativní stopa. A v České republice je legislativní stopa velmi nejasná,“ varoval zástupce projektu Rekonstrukce státu Martin Fadrný.
Zákonodárce nezajímá, zda se normou lidé řídí, varují experti
Ve sněmovně se dál objevují i zakázané přílepky. „Je to fenomén, který porušuje ústavní pořádek a řádnou legislativní proceduru,“ upozornil Pospíšil. Více přehlednosti si právníci slibují od nového jednacího řádu. „Přesvědčení spočívá v tom, že když něco napíšete do sbírky zákonů, tak jste tím problém vyřídil. Jako kdyby nebylo podstatnější, jestli to, co je v té sbírce, je něco, čím se někdo řídí, jestli to aplikují úřady, jestli podle toho soudí soudy a jestli vy jako občan to vůbec víte a máte možnost se podle toho zařídit,“ řekl expert na ústavní právo Jan Kysela.
Právní předpisy v České republice dlouho nevydrží beze změny. Odborníci proto apelují na zákonodárce, aby předpisy omezili a protřídili. „Primárně zrušit všechny právní předpisy i jednotlivé normy, které se nepoužívají, jsou zastaralé nebo fakticky zrušené a podobně,“ nastínil možné východisko František Novák z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
Lídři projednají i zákon o státním zastupitelství
Jednou z otázek na osm jihomoravských lídrů byl také jejich postoj k novému zákonu o státním zastupitelství, který prosazovalo už několik ministrů spravedlnosti. K projednání jej do sněmovny poslala už vláda Petra Nečase. Projednat jej ale nestihli. Marie Benešová, ministryně spravedlnosti v demisi, zákon stáhla k lepšímu dopracování. Státní zástupce Pavel Zeman i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se proti stažení zákona postavili.
Zákon o státním zastupitelství by přinesl i speciální úpravy pro boj s korupcí, vyšší nezávislost státních žalobců na politicích nebo jednodušší strukturu samotných zastupitelstev.
Neziskové organizace jako například Transparency International nebo Ekologický právní servis usilují o přijetí zákona, který by zajistil zveřejňování smluv na internetu. Ten počítá s tím, že by instituce musely povinně zveřejňovat všechny smlouvy ve veřejném registru, což by mělo přinést větší transparentnost.
Seznam hostů - lídrů stranických kandidátek (řazeno abecedně)
Petr Adam - Úsvit
Vojtěch Adam - KSČM
Petr Fiala - ODS
Rom Kostřica - TOP 09
František Lukl - SPOZ
Jiří Mihola - KDU-ČSL
Bohuslav Sobotka - ČSSD
Martin Stropnický - ANO
Česká televize pozvala do volební debaty lídry stranických kandidátek na základě průzkumu agentury STEM/MARK a Median, který pracoval s reprezentativním vzorkem dospělé populace Jihomoravského kraje. Ve výzkumu odpovídalo 1 040 respondentů. Výzkum probíhal v období od 4. října do 10. října 2013.
