Pražský komorní balet představí v Ostravě vrcholná díla Pavla Šmoka

Ostrava - Pražský komorní balet bude mít v Ostravě dvě výjimečná galapředstavení současného tance. Soubor předvede vrcholná díla jednoho z nejvýznamnějších choreografů a zakladatele Pražského komorního baletu Pavla Šmoka, který nedávno oslavil 85 let. 16. března je na programu v Divadle Jiřího Myrona Sinfonietta Leoše Janáčka a Stabat Mater Antonína Dvořáka v nastudování Kateřiny Dedkové-Frankové. Následovat bude choreografie Hany Turečkové s názvem Na konci krásy, která měla premiéru roku 2011 na Nové scéně Národního divadla.

„Večer otevře radostná Sinfonietta, která ve Šmokově podání vyjadřuje dušení krásu svobodného člověka. Stabat Mater nás přenese do skladatelova nešťastného období, kdy mu zemřely dvě děti. Pro následující vystoupení našla Hana Turečková inspiraci v tématu pomíjivosti lidské krásy, kterou symbolizuje květ sakury,“ uvedla ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Jandová. Choreografie Turečkové na barokní hudbu Georga Fridricha Händela, mimo jiné s operními áriemi Magdaleny Kožené, je podle Jandové velmi emotivní a energická a nenechá člověka ani chvíli v klidu.

  • Pražský komorní balet zdroj: ČT24
  • Janáčkova Sinfonietta zdroj: Taneční konzervatoř hl. m. Prahy

Na druhém představení, které bude 12. dubna, soubor předvede Šmokovy choreografie Trio g moll Bedřicha Smetany a Zasněnou noc Arnolda Schönberga, obě v nastudování Kateřiny Dedkové-Frankové. Z choreografií Hany Turečkové se mohou diváci těšit na vystoupení inspirované románem Jacka Londna Tulák po hvězdách.

Počátky Pražského komorního baletu sahají do šedesátých let 20. století. Vznik tohoto nezávislého profesionálního tanečního souboru znamenal velký zlom ve vývoji tehdejšího československého baletu. „Za téměř půl století tvorby prošel soubor cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem českého tanečního umění v zahraničí a získal mnoho ocenění,“ uvedla mluvčí Národního divadla moravskoslezského Viola Kučerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...