Podán patent na první čipovou platební kartu na světě

Paříž/Praha - Francouz Roland Moreno přihlásil 25. března 1974 patent na první čipovou platební kartu na světě. Vynález principu čipových karet umožňujících uložit na malém prostoru velké množství informací se poté stal jednou z nejvýznamnějších změn v elektrotechnice ve 20. století. Velkého využití se platebním kartám opatřeným čipem dostalo nejprve v bankovnictví, později třeba v telekomunikacích. Možnosti jejich uplatnění se přitom nadále rozšiřují.

Myšlenkou na vytvoření elektronické kreditní karty se na počátku 70. let minulého století zabývalo více vědců. Až Moreno, původně novinář, podal v březnu 1974 patent na elektronický prsten, který měl sloužit jako elektronická peněženka k nákupům v obchodě. Na radu odborníků Moreno pro svoji platební metodu nakonec použil formát kreditní karty a pro jejich výrobu získal francouzskou společnost Bull. Ta svou první čipovou kartu veřejnosti představila v roce 1979.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...