Brno - Unikátní centrum pro výzkum plazmatu a nanotechnologické povrchové úpravy materiálů vznikne v prostorách Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Projekt za více než 220 milionů korun umožní rychlejší vývoj nových ekonomicky i ekologicky šetrnějších metod. K tomu budou pomáhat nejmodernější přístroje, které fakulta zakoupí.
Pod Masarykovou univerzitou vznikne centrum pro výzkum plazmatu
Evropská legislativa zpřísnila podmínky používání chemických látek při výrobě materiálů. Chemikálie by proto měla v budoucnu nahradit ekonomicky i ekologicky výhodnější plazma. „Vyvinuli jsme technologii, která umožňuje nahradit chemikálie používané při úpravě materiálů speciálními elektrickými výboji generujícími tzv. studené elektrické plazma. Metoda je univerzální a má široké uplatnění v mnoha odvětvích,“ řekl ředitel projektu Mirko Černák z Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vědci vyvíjí zařízení, která dokážou pracovat za atmosférického tlaku, a plynem pro generaci plazmy je většinou vzduch. Výhodná je velmi krátká doba opracování, nízké náklady a minimální nároky na obsluhující personál. Nové metody mohou být za použití minimálních nákladů začleněny do současných výrobních linek. A nejen českých – technologie vyvinuté v Brně už se používají například v Německu, Švédsku, Polsku nebo Singapuru.
2 minuty
Profesor Mirko Černák o novém centru Masarykovy univerzity
Centrum získalo 220 milionů z evropských fondů. V budoucnu si na sebe musí vydělat
Na realizaci projektu získala přírodovědecká fakulta 220 milionů z evropských strukturálních fondů. Ty by měly financovat provoz v prvních čtyřech letech – poté už se bude muset centrum finančně postavit na vlastní nohy. „Já doufám, že budou vymyšleny nové patenty, které se budou prodávat, a z těchto peněz se pak bude financovat další rozvoj centra, protože podmínkou těchto projektů je udržitelnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann.
Do výzkumu se zapojí také studenti doktorských programů. Nákladné přístroje budou moci využívat i vědečtí pracovníci z jiných ústavů fakulty, například geologové nebo chemici. Poznatky z výzkumu plazmy najdou uplatnění v textilním, dřevařském, sklářském a automobilovém průmyslu nebo při výrobě high-tech výrobků, jakými jsou solární články. V budoucnu by plazma mohla nahradit některé dosud používané chemické látky, jejichž využívání přináší náklady spojené s likvidací toxického odpadu i další problémy. Příkladem může být výroba plsti, při které se dodnes používají žíravé kyseliny.
