Palác šlechtičen otevírá výstavu o osudu brněnských Židů

Brně - Výstava s názvem „V utrpení a boji – brněnští Židé v osudových momentech XX. století“, kterou od zítřka budou moci zhlédnout návštěvníci Muzea města Brna v Paláci šlechtičen, má připomenout dosud málo známé skutečnosti ze života příslušníků židovské komunity v Brně v uplynulém století. Osvobození v roce 1945 se jich dožilo pouze 1033. Byli určeni k vyhlazení. A někteří povypráví o svém osudu osobně na přednášce, kterou muzejníci v rámci akce pořádají. Výstava potrvá do 25. srpna 2012.

Vstupní expozice, kterou spolu s kurátory připravila brněnská židovská obec, představí brněnské osobnosti židovského původu z Brna z období první republiky. Připomenuti budou židovští podnikatelé a mecenáši, herci, skladatelé, výtvarníci, architekti, vědci, lékaři a v neposlední řadě také politici. Kromě krátkých textových medailonků budou vystavena i některá umělecká díla těchto osobností, fotografie známých brněnských kin a kaváren, kde se tehdy odehrávalo společenské a kulturní dění. V Brně  žilo mezi lety 1918–1938  téměř 12 000 osob židovského vyznání a město bylo po Praze druhou největší metropolí s židovským obyvatelstvem, které se zapojovalo do společného života s českou i německou komunitou.

Návštěvník se seznámí s českým antisemitismem, který prošel několika etapami od 18. století po první světovou válku, a rovněž s českým fašistickým hnutím, formovaným od 20. let minulého století. Aktivita českých fašistů byla v Brně a okolí poměrně značná oproti jiným městům v republice.

3 minuty
Vlastimil Schildberger, kurátor a garant výstavy
Zdroj: ČT24

Po nástupu nacistů k moci v sousedním Německu a vydání norimberských rasových zákonů  přišla vlna emigrace německých Židů do ČSR. Situace se ještě zhoršila po uzavření mnichovské dohody, která znamenala odtržení příhraničních oblastí a jejich obsazení německou armádou v říjnu 1938. Následoval další příliv židovské emigrace a vyhrocení vztahů mezi pronásledovanými a obyvatelstvem ve zbytku republiky. K zásadnímu zlomu došlo po nacistické okupaci 15. března 1939. Prakticky ihned začalo  postupné vylučování židovského obyvatelstva z veřejného života. Německá okupační správa a protektorátní vláda vydaly množství zákonů, vyhlášek a opatření, které postupně zbavily Židy jejich majetku a vyloučily je ze společnosti ve všech směrech. Následovalo „konečné řešení židovské otázky“, jehož poslední fází se staly deportace do vyhlazovacích táborů.

  • Židé zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2954/295370.jpg
  • Židé zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2954/295368.jpg
  • Koncentrační tábor zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2954/295366.jpg
  • Židé zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2954/295367.jpg

Několika tisícům židovských občanů se podařilo uprchnout a zapojit  do boje proti německým nacistům na všech frontách 2. světové války. S osudy několika vybraných účastníků zahraničního odboje z Brna se návštěvníci seznámí v krátkých textových medailonech. Závěr výstavy je věnován místům utrpení a smrti židovských občanů v ghettech či vyhlazovacích a koncentračních táborech a také jménům 11 041 deportovaných z Brna a okolí, z nichž se osvobození v květnu 1945 dožilo pouhých 1033. Vedle exponátů budou promítány také filmy a výpovědi přeživších účastníků transportů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...